Autor: Michal Fiala
Joseph Zeidler se narodil 5. listopadu 1790 v Jihlavě jako syn dozorce v místní věznici. Po studiích vstoupil 1. listopadu 1809 do premonstrátského řádu a přijal řeholní jméno Hieronymus. Po třech letech složil kněžské sliby a následujícího roku byl vysvěcen na kněze. Roku 1815 byl jmenován kooperátorem fary v Jihlavě, po šesti letech byl ustanoven archivářem na Strahově, získal titul doktora theologie, byl jmenován sekretářem opata a působil jako profesor theologie při klášterním studiu. Rok na to byl povolán na pražskou universitu jako zastupující profesor dogmatiky, řádným profesorem se stal o dlaší tři roky později. Děkanem theologické faskulty se stal poprvé roku 1830. Roku 1842 získal čestný doktorát filosofické fakulty, jejímž děkanem byl v letech 1850-55. V letech 1844, 1846, 1848 a 1856 byl rektorem pražské university.
7. listopadu 1834 se stal opatem premonstrátského kláštera na Strahově a infulován byl 25. března následujícího roku. Během jého působení byla klášterní knihovna obohacena o tisíce svazků a byly podstaně rozšířeny vědecké sbírky, především sbírka numismatická. Zeidler se stal též předsedou nově založeného pražského Numismatického spolku. V této době se vliv kláštera rozšiřuje, 1843 přebírá vyučování na reálce v Liberci a v Rakovníce a na gymnáziu v Žatci. Po zrušeném klášteru v Hradisku získal roku 1846 duchovní správu na Svatém Kopečku u Olomouce, který osadil proboštem a sedmi kanovníky, a poté ještě proboštství premonstrátského kláštera ve Zwierzynieci u Krakova.
Roku 1859 se Zeidler stal představeným a vizitátorem všech premonstrátských kongregací v Rakouské monarchii. Roku 1863 byl zvolen poslancem zemského sněmu a poté říšské rady za kurii velkostatkářů, což mu vyneslo nelibost pražského arcibiskupa Friedricha kardinála zu Schwarzenberg. Téhož roku oslavil padesátileté jubileum dvého kněžství. Při této příležitosti mu císař František Josef I. udělil řád Železné koruny II. třídy, na základě čehož byl 23. října 1863 povýšen do stavu svobodných pánů, byl mu udělen titul Freiherr, predikát von a erb: Čtvrcený štít. 1. a 4. ve zlatě je černé břevno. 2. a 3. v modrém jsou tři modré včely (1,2). Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a modro – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená černá křídla, mezi nimi zlatý patriarší jetelový kříž.
Vyvrcholením Zeidlerova života byla jeho volba premonstrátským generálním opatem 17. března 1869. Z tohoto titulu byl též pozván do Vatikánu na ekumenický koncil, kde ho 1. března 1870 zastihla smrt. Tělo generálního opata bylo převezeno do Prahy a pochováno na hřbitově v Košířích.
Originál listiny, kterou byl Hieronymus Joseph Zeidler povýšen do stavu svobodných pánů je uložen v Národním archivu v Praze (ŘP, inv. č. 571)
Wurzbach, Constant von: Biographisches Lexikon des Kaiserthums Oesterreich. LIX. Bd., Wien 1900, s. 275-277.
