Emanuel Werz se narodil v Kateřinkách u Opavy 14. ledna 1866. Do armády vstupuje 18. srpna 1887 jako poručík divizionu těžké baterie č. 23. 1. května 1891 je povýšen na nadporučíka. V této hodnosti je 1. listopadu 1894 přidělen ke generálnímu štábu. 1. června 1896 je přeložen k diviznímu dělostřeleckému pluku č. 34 a 1. listopadu 1896 ke sborovému dělostřeleckému pluku č. 2, u něhož je 1. května 1897 povýšen na hejtmana. 1. května 1899 je přidělen ke sboru generálního štábu. 1. října 1905 přechází k zeměbraně jako šéf generálního štábu 22. pěší divize a 1. listopadu 1905 je povýšen na majora. 1. listopadu 1907 se stává přednostou vojenského oddělení zeměbranecké skupiny 8. sborového velitelství, kde je 1. května 1909 povýšen na podplukovníka. V této hodnosti se 15. dubna 1910 dostává k pluku polních kanónů č. 36 a 26. srpna 1911 k pluku polních kanónů č. 34, jehož se 3. března 1912 stává velitelem a 1. května 1912 je povýšen na plukovníka. 1. srpna 1914 je převelen ke královské uherské zeměbraně na dobu trvání války, 1. listopadu 1915 dosahuje hodnosti generálmajora. 25. dubna 1917 je přidělen k plukovnímu dělostřelectvu velitelství 2. armády. K 1. lednu 1919 je penzionován, 13. září 1919 získává hodnost titulárního rakouského podmaršálka. Umírá 20. listopadu 1923. Hned v srpnu 1914 se účastnil bojů na severní frontě u Monasterzyska a Boszowců, v září bitvy u Lembergu, pak ofenzivy v Haliči, bojů u Tarnopolu, potyčky u Siemikowců, bojů na Strypě a Dněstru a dalších. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji jej císař Karel I. povýšil nejvyšším rozhodnutím ze dne 17. března 1918 do šlechtického stavu. Listinou danou ve Vídni 15. června 1918 mu udělil titul šlechtic/Edler, predikát von Ostenkampf a erb:
V modrém štítě je na přirozeném trávníku protékaném řekou hnědý medvěd s hrudí probodenou mečem. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými přikrývadly. Klenotem je zlatý gryf držící v pravém pařátu meč a v levém hořící zlatý granát.
Michal FIALA
