Trnka z Křovic

Prvním známým členem rodu byl Jan Trnka, který na konci 16. století působil jako úředník v Miličíně ve službách Michala Španovského z Lisova (†1601), který jej také roce 1595 i s manželkou Annou a syny Václavem, Matějem, Michalem a Janem propustil z poddanství.  

Podrobnější informace o životě Jana Trnky nejsou známy. Je vysoce pravděpodobné, že měl jisté vazby i k české metropoli, protože právě odtud pochází jeho znak a přídomek. Dne 9. června 1603 císař Rudolf II. udělil staroměstskému měšťanovi Adamu Cybickému erb a predikát z Křovic a někdy po tomto datu Cybický přijal ke svému znaku a přídomku právě Jana Trnku:

V modrém štítě na zeleném pahorku zlatý dubový keř o třech větvích. Na štítě spočívá korunovaná kolčí přílba s modro-zlatými přikrývadly. Klenotem je pahorek s keřem ze štítu.

Na rozdíl od řady jiných erbovních strýců si ale Jan Trnka tento právní akt nikdy nenechal úředně potvrdit. Do dějin se více zapsal až Janův syn Jan (†1639), který se někdy ve druhé dekádě 17. století usadil v Praze, kde mu později bylo uděleno měšťanské právo, a po roce 1611 získal místo úředníka apelačního soudu. Po zvolení Fridricha Falckého zřejmě odmítl složit novému králi přísahu a byl kvůli tomu majetkově perzekvován. Odměny se dočkal po bitvě na Bílé hoře, kdy si (snad za darované peníze) koupil na Starém Městě pražském dům se šenkem a později další majetky.

30. ledna 1629 navíc získal od Ferdinanda II. zvláštní majestát. V něm byl jemu a jeho staršímu bratrovi Václavovi poprvé oficiálně potvrzen erb a predikát. Ve druhé části této listiny určené jen pro Jana Trnku z Křovic panovník ocenil jak jeho úřednické služby, tak za věrnost panovnickému domu v době stavovského povstání a povýšil Jana Trnku do šlechtického (za osobu stavu rytířského a vladyckého) stavu. Nabytý titul v podstatě odpovídal pozdějšímu prostému šlechtictví a pouze nárokoval (tedy automaticky nepřiznával) členství v rytířském stavu. Trnka tak zůstal příslušníkem měšťanského, byť s právem na predikát a erb, který si nechal při této příležitosti polepšit:

Štít zůstal nezměněn. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená křídla, pravé dělené zlato - modře, levé opačně, mezi nimi je zelený pahorek, na něm dubová ratolest o dvou zlatých listech a s jedním žaludem, jenž má modré lůžko a zlaté jádro, mezi nimi.

V další generaci se rod Trnků z Křovic Janovými syny rozdělil do dvou větví. Pražskou založil Jan Vilém (†1674), který působil jako úředník v úřadu desk zemských. Za zásluhy při obraně Prahy před Švédy roku 1648 získal roku 1656 nejen vysoce prestižní titul královského rady, ale také mimořádné privilegium v podobě osvobození od všech městských úřadů a povinností s výjimkou těch, pro které by se sám rozhodl. Jeho potomci se v Praze připomínají ještě v 80. letech 18. století.

Táborská linie pocházela od (zřejmě) mladšího bratra Jana Viléma Petra, který zde získal od své matky Kateřiny Kutnauerové dům. Rod Trnků z Křovic se v Táboře během druhé poloviny 17. století rozdělil do několika větví a jeho genealogie je nejasná. Jisté je pouze to, že stejně jako velká část erbovnických, respektive šlechtických rodů usazených ve městech, přestal během druhé poloviny 17. století užívat šlechtický přídomek. Nejznámějším členem této linie byl Václav (1739-1791), který se roku 1770 stal na univerzitě ve Vídni doktorem lékařství a ještě v témže roce byl jmenován profesorem anatomie na lékařské fakultě univerzity v Trnavě. Byl autorem řady respektovaných odborných prací a zemřel roku 1791 v Budíně.

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com