Šmejkal von Lidorad

Pozdější generálmajor Ferdinand Šmejkal (1844–1928) se narodil ve východočeském Josefově. Do armády vstoupil roku 1861 jako kadet-desátník a roku 1866 se se svým plukem účastnil prusko-rakouské války. Po většinu své vojenské služby sloužil u pěchoty. Několik let ale působil také ve Vojensko-geografickém ústavu ve Vídni, kde se také roku 1878 dočkal povýšení do hodnosti hejtmana II. třídy. Již u pěšího pluku byl roku 1881 povýšen na hejtmana I. třídy a roku 1890 na majora.

Za více než třicetiletou službu s účastí v boji byl na základě žádosti listinou danou ve Vídni 20. ledna 1892 císařem Františkem Josefem I. povýšen do šlechtického stavu s predikátem von Lidorad a získal erb:

V černém štítě s modrou patou se stříbrnou lilií mezi dvěma stříbrnými hvězdami je zlatý orel s červenými jazyky rozdělený zlatou špicí, v níž jsou tři červené meče, dva zkřížené, přeložené přes třetí, který je svisle postavený a má ulomený, doprava odpadávající hrot. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou tři pera, černé, zlaté a červené.

V roce 1895 se stal podplukovníkem a již o dva roky později plukovníkem. V roce 1898 mu bylo za zásluhy uděleno první skutečné vyznamenání, Vojenský záslužný kříž. Do té doby byl nositelem jen obligátních dekorací – Vojenského služebního odznaku pro důstojníky a Válečné medaile. V roce 1900 požádal panovníka o odchod do penze a po jeho souhlasu se usadil ve Štýrském Hradci. Při této příležitosti mu panovník vyslovil nejvyšší spokojenost spojenou s udělením Vojenské záslužné medaile (tzv. Signum laudis). Roku 1908 mu František Josef ještě udělil titul a charakter generálmajora ve výslužbě.

Po rozpadu Rakousko-Uherska zůstal v Rakouské republice, kde po zrušení šlechtictví začal užívat jméno Smejkal-Lidorad. Zemřel roku 1928 v Štýrském Hradci. S manželkou Johannou Clotildou Schüllerovou měl dceru Elisabeth (1878–1899)  a syna Ferdinanda (1882–1935), který se stal vrchním kontrolorem a žil také ve Štýrském Hradci.

 

Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ

 

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com