Na základě Řádu Železné koruny III. třídy uděleného nejvyšším rozhodnutím ze dne 24. listopadu 1869 povýšil císař František Josef I. listinou danou ve Vídni 16. května 1870 do rytířského stavu Josepha Schwegela narozeného roku 1836 v Obergöriachu v Kraňsku (dnes Zgorne Gorhe, Slovinsko), konzula a ředitele obchodní kanceláře při velvyslanectví v Konstantinopoli, udělil mu predikát rytíř/Ritter von a erb:
V modrém štítě leží na stříbrném podstavci stříbrná sfinga převýšená zlatou hvězdou. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. dvě složená křídla, přední dělené stříbrno – modře, zadní opačně, přikrývadla modro – stříbrná; II. dvě složená křídla, přední dělené modro – zlatě, zadní opačně, přikrývadla modro – zlatá.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 27. října 1873 udělil císař za zásluhy o Světovou výstavu roku 1873 Josephu rytíři von Schwegel, skutečnému dvornímu a ministerskému radovi Ministerstva c. a k. domu a zahraničních věcí a velkostatkáři v Kraňsku, rytířský kříž Řádu sv. Štěpána. Na jeho základě jej listinou danou ve Vídni 20. července 1875 povýšil do stavu svobodných pánů a polepšil mu erb:
Čtvrcený štít se srdečním štítkem. Ten je modrý se stříbrnou sfingou ležící na písčité půdě převýšenou zlatou hvězdou. 1. a 4. v modrém zlaté kosmé břevno s pěticí zkřížených, červeně opeřených a převázaných šípů se stříbrnými hroty. 2. a 3. ve stříbře je červená kolébka obrácená nohama ven, na nichž sedí do středu hledící přirozený sokol. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s modro – stříbrnými a modro – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená křídla, pravé dělené stříbrno – modře, levé zlato - modře, mezi nimi je zlatá hvězda. Štítonoši jsou dva zlatí gryfi s červeným jazykem na bronzové arabesce, z níž splývá modrá páska se zlatou devizou LABOR CONCORDIA.
Michal FIALA