Moriz Rostoczil se narodil 22. října 1836 v Obříství, domovskou příslušnost měl do Mnichova Hradiště. Do armády narukoval 8. června 1852 k praporu polních myslivců č. 6 v nejnižší hodnosti. 3. července 1852 se stává závodčím, 8 října 1852 titulárním podmyslivcem, kadetem titulárním podmyslivcem je od 27. listopadu 1853. Postupuje v kadetských hodnostech (podmyslivec 1. února 1854, četař 11. března 1857, nadmyslivec 22. prosince 1857) až k zisku hodnosti poručíka 2. třídy 15. března 1859. Na poručíka 1. třídy je povýšen 16. května 1859, na nadporučíka 1. února 1864. V této hodnosti se účastní Prusko-rakouské války, 27. června 1866 bojuje u Vysokova a 3. července je účastníkem bitvy u Hradce Králové. Hejtmanem 2. třídy se stává 17. července 1866, hejtmanem 1. třídy 1. listopadu 1874. 1. října 1877 je převelen k praporu polních myslivců č. 13, 1. listopadu 1882 k praporu pěších myslivců č. 34. Spolu s povýšením na majora 1. ledna 1883 je přeložen k pěšímu pluku č. 91, v jehož řadách získává hodnost podplukovníka 1. listopadu 1888 a plukovníka 1. května 1891. 17. října 1891 se stává velitelem pěšího pluku č. 36, u něhož působí do 29. srpna 1896, kdy je přeložen k zeměbraně jako velitel pěší brigády v Josefově. 24. dubna 1897 je povýšen na generálmajora. Císař František Josef I. jej za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji povýšil 7. března 1900 do šlechtického stavu, udělil mu predikát von a erb:
V červeném štítě je zelené kosmé břevno se zlatým okrajem a zlatým šípem provázené dvěma zlatými hvězdami. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – zlatými a zeleno – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě složená červená křídla, na každém břevno ze štítu.
Roku 1869 se oženil s Annou Adler (+26. dubna 1907), s níž měl čtyři děti, ale dospělosti se dožily jen dvě dcery, Clara (*1873) a Anna (*1877) provdaná von Hardtmuth. Za svého působení v Uhrách Moriz Rostoczil zplodil s Irmou Richard původem z Rábaszentmiklós nemanželského syna Artura Ottu narozeného 22. března 1862. 21. března 1908, když Artur Otto Richard sloužil jako podplukovník ženijního štábu přiděleného k 9. pěšímu pluku v Przemyślu, požádal Moriz von Rostoczil u okresního soudu v Českých Budějovicích o legitimaci svého syna a spojení jmen Richard-Rostoczil. C. k. ministerstvo vnitra o žádosti kladně rozhodlo 8. března 1909, ale certifikát o panovníkově svolení nebyl vydán.
Michal FIALA
