Nejvyšším rozhodnutím ze dne 11. listopadu 1911 povýšil císař František Josef I. do uherského šlechtického stavu Józsefa Müllera, generálního ředitele Újlacké cihelny a vápenky a. s. (Újlaki Tégla és Mészégető Rt), a udělil mu predikát újlaki (de/von Újlak). Listinou danou ve Vídni 29. dubna 1912 mu spolu se syny Pálem a Gyulou a dcerou Arankou provdanou za Sándora Kalledeye vzešlými z manželství se Szidonií Brünauer udělil erb:
Ve zlatém štítě je modrá špice, v jejíž patě je zelený trávník, jímž vodorovně protéká stříbrná řeka, na trávníku stojí shluk přirozených skal a na něm z přirozených kvádrů vystavěný hrad o třech věžích s červenými špičatými střechami, prolomených střílnou a spojených cimbuřovými zdmi, jež jsou také prolomeny každá jednou střílnou, přičemž prostřední věž je vyšší než krajní a je převýšená dvěma zlatými hvězdami vedle sebe a nad nimi stříbrnou lilií. Špice je provázena vpravo černým ozubeným kolem, vlevo zeleným vavřínovým věncem, přes nějž je položeno černé železné kladivo tak, aby jeho hlava spočívala uvnitř věnce. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě černé kladivo na hnědém topůrku.
Királyi Könyvek, 72. kötet, 425, 695-697 oldal.
Michal FIALA
