Cíař František Josef I. povýšil Carla Markuse Morpurga narozeného 1827 v Gorici, bankéře v Terstu, velkodůstojníka osmanského řádu Půlměsíce, držitele řádu Medžidie a komandéra italského řádu sv. Mořice a Lazara, na základě řádu Železné koruny III. třídy uděleného 19. listopadu 1868, do rytířského stavu. Listinou z 14. února 1869 obdržel predikát rytíř Morpurgo von Nilma (Ritter Morpurgo von Nilma) a erb:
Čtvrcený štít. 1. a 4. ve zlatě je na zeleném trávníku volně stojící kvádrová stavba s cimbuřím se zahloubeným portálem prolomeném černou bránou a vystupujícími postranními trakty, zpoza cimbuří vyrůstají tři věže, každá s červenou špičatou střechou a se třemi okny (2,1), vše přirozené. 2. v modrém leží na písčité půdě před kamennou pyramidou přirozená sfinga. 3. v modrém se z moře vynořuje žralok, z jehož tlamy vylézá nahý vousatý muž a plazí se po skalnatém útesu vystupujícím z hladiny v levém spodním rohu pole, vše přirozených barev a převýšeno třemi stříbrnými hvězdami (1,2). Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. dvě složená křídla, přední modré se zlatou hvězdou, zadní zlaté, přikrývadla modro – zlatá; II. dvě složená křídla, přední modré, zadní stříbrné, mezi nimi zlatý žitný klas, přikrývadla modro – stříbrná. Pod štítem je modrá, zlatě lemovaná páska se zlatou devizou NON SORTE SED VIRTUTE.
Třetí pole štítu odkazuje na biblický příběh Jonáše, kterého po třech dnech (tři hvězdy) vyvrhla velryba (nikoli žralok) ze svých útrob. Tato skutečnost ale není v listině zmíněna.
