Matyáš Maxmilián Macht pocházel z poddanské rodiny z Pňovan. Byl synem Hanse a Heleny Machtových a výhost od Ludmily z Říčan, rozené Chlumčanské z Přestavlk a Chlumčan, obdržel v únoru 1648. Ještě jako poddaný studoval od roku 1641 na pražské univerzitě filozofii, v květnu 1643 se stal bakalářem a v srpnu 1644 magistrem. V témže roce se stal posluchačem práv. Při českých korunovacích krále Ferdinanda IV. a Eleonory Gonzaga, manželky císaře Ferdinanda III., roku 1646 zastával úřad štolmistra. V době obléhání Prahy roku 1648 vstoupil do studentské legie a v bojích se osvědčil. Po uzavření míru získal hodnost doktora práv (1651) a usadil se na Starém Městě pražském, kde v dubnu 1652 získal městské právo a později se stal zdejším radním. V letech 1656–1678 zastával úřad staroměstského kancléře, od roku 1678 až do své smrti byl primátorem. Stal se též zemským advokátem, v letech 1678–79 jedním ze čtyř zemských berníků. Roku 1669 jej císař Leopold I. povýšil do nového rytířského stavu Království českého s predikátem z Löwenmachtu/von Löwenmacht a udělil mu erb:
V červeném štítě kosmo položené zlaté kopí obtočené stříbrnou vavřínovou ratolestí mezi dvěma zlatými prsteny se zašpičatělým diamantem. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou křídla, jejichž ramena jsou modrá a letky červené a mezi nimi zlatý zlatě korunovaný dvojocasý lev držící v pravé tlapě šikmo položený zlatý sloup a levou se opírající o pravé křídlo.
Matyáš Maxmilián Macht z Löwenmachtu zemřel za morové epidemie roku 1680. Měl dva syny. Starší Jan Adam (†1689), doktor práv, se stal prokurátorem a od roku 1684 zastával úřad apelačního rady. Mladší Matyáš Vojtěch (†1719), magistr filozofie, se stal v roce 1706 vyšehradským kapitulním děkanem. Navíc byl též farář u sv. Vojtěcha na Novém Městě pražském.
Jan Adam měl opět dva syny. Matyáš Josef (1685–1734), majitel statků Čelina a Cholín u Dobříše, v letech 1709–12 byl přísedícím purkrabského soudu a v letech 1720–29 zastával úřad hejtmana Rakovnického kraje, a v letech 1733–35 byl přísedícím zemského soudu. Zemřel bezdětný. Jeho statky přešly na bratra Jana Antonína (1689–1755), jenž od 20. let zastával úřad rady soudu nejvyššího purkrabství.
Rod pokračoval syny Jana Antonína. Starší Jan (*1726), vlastnil statek Sejcká Lhota na Příbramsku a byl lovčím knížete z Mansfeldu. Tato větev vymřela buď jím, nebo jeho synem Norbertem (*1769). Mladší Matyáš Josef (*1732) byl vlastníkem Čeliny, kterou zdědil jeho jediný syn Jan Karel. Ten se v roce 1818 připomíná jako c. k. hejtman. Byl posledním mužským členem rodu, protože Čelina přešla na jeho dceru Barboru provdanou za Antonína svobodného pána Koce z Dobrše (†1808).
------------
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001. MAŠEK, Petr, Šlechtické rody v Čechách, na Moravě a ve Slezsku od Bílé Hory do současnosti, díl I. Praha: Argo 2008.
