Lukács de Szeged

Císař František Josef I. povýšil listinou danou v Gödöllő 1. května 1899 Józsefa Lukácse, ředitele budapešťské pobočky Anglo-rakouské banky, spolu se syny Jánosem a Györgyem a dcerou Márií vzešlými z manželství s Adél Wertheimer, do uherského šlechtického stavu, udělil mu predikát szegedi (de/von Szeged) a erb:

V modrém štítě je zlaté ozubené kolo o čtyřech paprscích, jímž je propletena zlatá, stříbrně okřídlená Merkurova hůl převýšená stříbrnou lilií a doprovázená v horních rozích dvěma zlatými hvězdami a v dolních rozích dvěma zlatými včelami. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a modro – stříbrnými  přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě černé kladivo na zlatém topůrku a v levé tři zlaté šípy s dříkem ve tvaru blesku. Pod štítem se vine modrá páska se zlatou devizou LABOR ET HONOR.

19. září 1912 adoptoval József Lukács de Szeged svého zeťe Richárda Lessnera, dvorského radu a tajemníka na ministerstvu obchodu. 11. ledna 1913 byla adopce schválena s povolením, aby Richárd Lessner spolu se synem Ervinem Richárdem a dcerou Edith Idou užíval stejného erbu a upraveného jména Lukács-Lessner de Szeged.

Királyi Könyvek, 70. kötet, 598-602 oldal; 72. kötet, 727, 882-883 oldal.

 

Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com