Na základě Řádu Železné koruny III. třídy uděleného kabinetním listem ze dne 7. července 1865 povýšil císař František Josef I. listinou danou ve Vídni 28. listopadu 1865 Gustava Ludwiga narozeného roku 1812 v Liberci, dvorního radu a vrchního státního zástupce při českém vrchním zemském soudu, do rytířského stavu, udělil mu predikát Ritter von a erb:
Čtvrcený štít. 1. a 4. ve zlatě utržená hlava černého stavěče s červeným jazykem. 2. a 3. v červeném je stříbrné břevno, přes ně je položen modrý štítek se stříbrným kolem o šesti paprscích. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. tři pera, jedno zlaté mezi dvěma černými, přikrývadla černo – zlatá; II. tři pera, modré, stříbrné a červené, přikrývadla modro – stříbrná a červeno – stříbrná. Pod štítem se vine zlatá páska s černou devizou FIDELIS UTI SEMPER.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 18. dubna 1880 udělil císař František Josef I. Gustavu rytíři von Ludwig Řád Železné koruny II. třídy, který opravňoval svého nositele požádat o udělení stavu svobodných pánů bez taxy. Obdarovaný však zemřel již 1. května 1880, aniž by stihl podat žádost. Proto nejvyšším rozhodnutím ze dne 15. prosince 1880 císař povýšil do stavu svobodných pánů jeho vdovu Hedwig a děti Marii, Augustu a Carla. Listinou danou ve Vídni 30. ledna 1881 jim polepšil erb:
Štít zůstal nezměněn. Na něm spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajské přílba s černo – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou tři pera, jedno černé mezi dvěma zlatými. Pod štítem se vine tatáž páska s devizou.
Michal FIALA
