Václav Krásný (též Krassny) pocházel z plzeňské (možná erbovní či nobilitované) rodiny. Na pražské univerzitě studoval filozofii, v květnu 1648 byl promován na bakaláře a později byl posluchačem práv. Po obsazení Malé Strany Švédy roku 1648 vstoupil do řad studentské legie a jako mušketýr bojoval v prvním oddíle desátníka Prusskowského. Václav Krásný patřil k nejstatečnějším bojovníkům legie, vyznamenal se na pražském mostě, v bojích o průlom v novoměstských hradbách se pro hustou nepřátelskou střelbu ocitl ve velkém ohrožení života a u Horské brány pomáhal zapalovat nepřátelský bolverk. Osvědčil se i při hlavním švédském útoku 25. října 1648, kdy byl zraněn padající hradební zdí. Za projevenou statečnost byl spolu s bratrem Janem 27. července 1649 povýšen do šlechtického stavu s predikátem z Löwenfeldu (von Löwenfeld) a byl jim udělen erb:
V červeném štítě je stříbrná kvádrová zeď se třemi stínkami, na které spočívá kniha v černé vazbě a na ní obrněná paže držící meč se zlatým jilcem a záštitou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro - zlatými přikrývadly. Klenotem je černá, zlatě korunovaná orlice s červeným jazykem. Štítonoši jsou dva zlatě korunovaní stříbrná lvi s červeným jazykem.
Není vyloučeno, že bratři byli příbuznými Daniela Kryštofa Krásného ze Lvového Pole (pro tuto teorii mluví podobný znak i predikát).
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
