Jean-Andoche Junot se narodil v Bussy-le-Grand (Burgundy) 24. září 1771 Michelu Junotovi, nájemci u hraběte Buffona v Montbardu a Marii-Antoinette Bienayme (1735-1806). Jakožto generálního plukovníka (colonel général) husarů jej Napoleon, císař Francouzů, 15. ledna 1809 obdařil titulem duc d’Abrantès a erbem:
Čtvrcený štít. 1. v černém se střídají tři stříbrné pětihroté hvězdy (2,1) se třemi stříbrnými krkavci (1,2). 2. v modrém zlatá palma a pod ní stříbrný půlměsíc. 3. v modrém zlatý trojstěžník plující po stříbrném moři. 4. v černém zlatý lev, na něm je svisle položen stříbrný meč. Hlava vévody císařství.
Zemřel 29. června 1813 v Montbardu na následky pádu z okna a následného pokusu o vlastnoruční amputaci nohy způsobených šílenstvím, jehož příčinou bylo sečné zranění hlavy z bitvy u Lonata 3. srpna 1796. Za manželku měl Laurette Saint-Martin de Permon, s kterou zplodil dva syny a dvě dcery. Jeho synovi Napoléonovi (*1805) potvrdil vévodský titul 1. ledna 1815 Ludvík XVIII., ale 2. vévoda zemřel 22. března 1851 neženat. Mladší syn 1. vévody Alfred (*18. listopadu 1810) byl smrtelně zraněn v bitvě u Solferina a zemřel 19. července 1859. Nezanechal mužské potomstvo a titul po něm dědil manžel jeho dcery Jeanne-Josephine-Marguerite z prvního manželství Xavier Eugène Le Ray (1846-1900), jemuž titul 8. října 1869 potvrdil císař Napoleon III. Jeho syn Eugène-Marie-Andoche-Napoléon (*1870) měl jen dcery, dědicem se stal jeho synovec Maurice-Bertrand-Andoche {*1906}, který byl ještě roku 1942 svobodný.
Philippe Lamarque: L’Héraldique Napoléonienne. Saint-Étienne 1999, s. 251, 537, tab. 62.
Michal FIALA
