Rodina Jaroňů či Jaronů pocházela z Rosenbergu v Opolském knížectví ve Slezsku (dnes Olesno ve vojvodství Opole). Do Prahy jako první přišel Martin, syn Gregoria Jarona a Anny, kterému tamní purkmistr a rada vydali 8. ledna 1644 zachovací list. 10. října téhož roku Martin získal městské právo na Starém Městě pražském. Někdy po tomto datu se oženil s Markétou, vdovou po Václavu Altovi, která mu věnem přinesla dům U černého kohouta se šenkem (č. p. 407) v dnešní Rytířské ulici v hodnotě nejméně 2100 zlatých.
V době obléhání pražských měst byl praporečníkem 7. staroměstské setniny. Po skončení války začal užívat erb a predikát z Rozenštejna, se kterým je poprvé ve staroměstských písemnostech zmiňován v září 1649. Listina se nedochovala a není známo, kdo ji vydal. Protože nešlo o panovnickou nobilitaci, je velmi pravděpodobné, že znak a přídomek získal od některého z palatinů. Později se Martin stal plnomocníkem kongregace Nanebevzetí Panny Marie při koleji sv. Klimenta a připomíná se ještě roku 1666.
S vysokou pravděpodobností byl jeho synem (pokud ano, pak z prvního manželství) nebo výrazně mladším bratrem Simon Peter. Ve druhé polovině 40. let studoval na pražské univerzitě práva a po obležení hlavního města švédskými vojsky roku 1648 se připojil ke studentské legii. Svěřené povinnosti vykonával ke spokojenosti svých nadřízených a mimořádně se vyznamenal zejména při bojích na novoměstských hradbách. Dne 10. prosince 1653 byl povýšen do šlechtického stavu. Přitom mu byl udělen predikát von Rosenstein a erb, které již dříve užíval Martin Jaron:
V modrém štítě stojí na zemité půdě dřevěné proděravělé opevnění,na kterém stojí tři košiny. Z prostřední vyniká žlutě oděná ruka držící hořící granát, z pravé a levé píka s praporečkem - vpravo černým se zlatou, vlevo červeným se stříbrnou růží. Na štítě stojí korunovaná turnajská přilba s červeno-stříbrnými a černo-zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě orlí křídla, pravé zlato-černé s červenou růží uprostřed, levé červeno-stříbrné s růží zlatou. Mezi křídly se vidí obrněná ruka s plechovnicí držící meč.
Na rozdíl od Martina jeho další osudy neznáme. V Praze se připomíná roku 1671 Šimon Jaroň, ovšem bez predikátu, a proto nelze potvrdit, zda šlo o stejnou osobu.
-----------
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
