Alois Cziharz (1833–1915) se narodil 22. června 1833 ve Štýrském Hradci. Do armády vstupuje 31. ledna 1849 jako poddělostřelec ke 4. pluku polního dělostřelectva. 3. září 1849 byl povýšen na dělostřelce. 1. listopadu 1851 byl přijat na Hlavní dělostřeleckou školu, kterou ukončil 6. února 1855 v hodnosti podporučíka 2. třídy a následně byl přidělen k 10. pluku polního dělostřelectva. Spolu s povýšením na nadporučíka byl 13. dubna 1859 přeložen ke 12. pluku polního dělostřelectva. 29. dubna 1859 byl povýšen na hejtmana II. třídy u štábu generálního ubytovatele, kde byl 10. července 1859 povýšen na hejtmana I. třídy a 23. dubna 1869 na majora. 1. května 1871 byl převelen k 8. pluku polního dělostřelectva
Dne 1. května 1873 se stal šéfem generálního štábu 17. pěší divize a 25. dubna 1874 byl povýšen na podplukovníka. Krátce nato, 1. května 1874, byl jmenován šéfem generálního štábu u vojenského velitelství v Prešpurku, odkud 1. listopadu 1875 přešel k 13. pluku polního dělostřelectva a 1. února 1876 ke sboru generálního štábu. 1. listopadu 1876 byl jmenován velitelem 6. pluku polního dělostřelectva. 14. dubna 1879 se stal vojenským velitelem v Hermannstadtu (dnes Sibiu, Rumunsko) a současně byl přidělen ke štábu dělostřelectva. 25. srpna 1881 se stal plukovníkem a generálním inspektorem trénu.
Během své kariéry se Cziharz účastnil prusko-rakouské války roku 1866, když byl nasazen v pevnosti Terezín. Za rozhodnost a chladnokrevnost prokázanou během bojů byl následně oceněn nejvyšším uznáním.
Po více než třiceti letech služby požádal o nobilitaci. Listinou z 2 dubna 1882 jej císař František Josef I. povýšil do šlechtického stavu, udělil mu čestný titul titul šlechtic/Edler, predikát von Lauerer a erb:
Polcený štít. Vpravo stříbrno–modře děleno se sokolem přirozených barev na přirozené skále. V levém černém poli jsou tři zlatá kosmá břevna. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro–stříbrnými a černo–zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě meč se zlatým jilcem a záštitou.
Krátce po nobilitaci, k 1. lednu 1883 byl Cziharz povýšen na generálmajora a 1. listopadu 1887 na polního podmaršálka a velitele 15. pěší divize. O dva roky později byl jmenován velitelem pevnosti Krakov. Do výslužby odešel k 1. květnu 1895, přičemž mu panovník opětovně vyslovil nejvyšší spokojenost. Později byl vyznamenán rytířským křížem Leopoldova řádu. Zemřel 17. února 1915 ve Štýrském Hradci.
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
