Palatin a karlštějnský děkan Albrecht z Klimkovic udělil listinou danou na Starém Městě pražském 20. června 1655 Matouši Františku Chrastkovi, důchodnímu písaři pardubického panství, erb a predikát z Englburgu (von Englburg).
Erb: V patě čtvrceného štítu je hradební zeď na níž je modrý štítek se zlatým věncem. 1. a 4. ve zlatě rostoucí stříbrně oděný anděl se stříbrnými, zlatě přepásanými šaty držící v pravé ruce palmovou ratolest, na níž je navlečen zlatý kruh. 2. v modrém zlatý kráčející lev s červeným jazykem držící v pravé přední tlapě vavřínový věnec. 3. v červeném stejný lev. Na štítě spočívá kolčí přílba s modro – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozavřená křídla, pravé děleno stříbrno – červeně, levé zlato – modře, mezi nimi je rostoucí anděl ze štítu.
Matouš František Chrastka pocházel z Moravy, jeho otec Jakub se narodil na lomnickém panství a jeho děd na nedalekém panství černohorském. Matouš Ferdinand začal úřední dráhu ve službách nejvyššího zemského sudí markrabství Moravského Bernarda Diviše Petřvaldského z Petřvaldu, poté přešel do služeb císařského komořího Seyfrieda Christopha hraběte von Breuner. Roku 1645 byl těžce zraněn při obléhání pevnosti Staatz švédským vojskem a upadl do zajetí. Po vykoupení ze zajetí sloužil na černohorském panství jako důchodní písař a zastával též úřad černohorského radního a purkmistra, odtud posléze přešel na pardubické panství. 8. srpna 1662 mu bylo uděleno městské právo na Novém Městě pražském, kde spolu s manželkou Kateřinou Magdalenou rozenou Mejtolarovou z Mejtolu koupil dům U Rečických. Zanechal po sobě dva syny, Jana Františka a Karla Ferdinanda.
Michal Fiala
