Nejvyšším rozhodnutím z 9. ledna 1918 povýšil císař Karel I. Vilmose Cecha, narozeného roku 1865 v Arudbánye (dnes Abrud) ve župě Fehér (rumunsky Alba), plukovníka zeměbrany, za 36 let služby v armádě s účastí v boji s nepřítelem na ruské frontě po vypuknutí Velké války (Siewalka, Puszno, Sandomierz, Kmielów, Borowa, Stokorzin, Skowiercin, Iwangorod, Laguszów, Ostrowiec, Opatów, Gałachów, Jurków, Smolnik, Lutowiska] do uherského šlechtického stavu. Nejvyšším rozhodnutím ze dne 29. března 1918 mu udělil predikát lutowiskai (de/von Lutowiska). Vilmos Cech de Lutowiska požádal 8. července 1918 o udělení erbu, který byl schválen 13. srpna 1918:
Čtvrcený štít. 1. ve stříbře stojí na zeleném trávníku do středu obrácený hnědý medvěd s červeným jazykem a s předními tlapami napřaženými před sebe, který je zepředu proboden mečem se zlatým jilcem a záštitou. 2. v modrém tři zelené hory se zasněženými vrcholky za sebou převýšené zlatou hvězdou. 3. v modrém tři zelené hory se zasněženými vrcholky za sebou převýšené stříbrnou lilií. 4. na zeleném, zlatě korunovaném pahorku spočívá modře oděná paže držící v pěsti šavli se zlatým jilcem a záštitou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý lev s červeným jazykem držící v pravé tlapě šavli se zlatým jilcem a záštitou a v levé uťatou krvácející medvědí hlavu přirozených barev.
Diplom však už nebyl vyhotoven.
Michal FIALA
