Alker von Ollenburg

Johann Alker (1811-1891) se narodil roku 1811 v Brně. Do armády vstupuje 11. listopadu k vozatajskému sboru jako vojín. 16. listopadu 1830 se stává místodesátníkem, 7. dubna 1831 desátníkem, 11. června 1831 strážmistrem a 16. března 1833 sdjutantem. Hodnosti poručíka dosahuje 1. ledna 1840, na nadporučíka je povýšen 1. června 1848. 1. května 1849 se získává hodnost rytmistra 2. třídy, 1. října 1853 rytmistra 1. třídy a 4. května 1859 majora. 3. září 1860 je převelen na generální ředitelství vozatajstva, kde je 1. června 1866 povýšen na podplukovníka. 22. října 1868 přechází na říšské ministerstvo války jako zástupce přednosty III. oddělení. 24. října 1867 je povýšen na plukovníka. 1. listopadu 1872 je jmenován přednostou III. oddělení. Účastnil se tažení v letech 1848 a 1849 u Vídně a v Uhrách a 1859 v Itálii. Za jeho činnost na ministerstvu jej císař František Josef I. odměnil Řádem Železné koruny III. třídy uděleným nejvyšším rozhodnutím ze dne 18. června 1874. Na jeho základě jej listinou danou ve Vídni 20. ledna 1875 povýšil do rytířského stavu, udělil mu predikát rytíř/Ritter Alker von Ollenburg a erb:

Dělený štít. Nahoře je ve zlatě rostoucí černý kůň. Dole je v červeném stříbrné kolo o osmi špicích. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. rostoucí kůň ze štítu, přikrývadla černo – zlatá; II. obrněná paže se zlatými okraji plátů držící meč se zlatým jilcem a záštitou, přikrývadla červeno – stříbrná.

Protože jeho jediný syn Leopold (1833-1866), hejtman 2. mysliveckého praporu, zemřel na následky zranění, které utrpěl 3. července 1866, požádal Johann rytíř Alker von Ollenburg 9. září 1875 o přenesení šlechtictví na svého zetě, titulárního sekčního radu Alexandera Günthera.

Do penze Alker odešel 1. srpna 1877 a při této příležitosti jej císař povýšil na generálmajora ad honores.

 

Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com