V životní dráze Mathese Jakoba Köppelta najdeme řadu překvapivých zvratů vysvětlitelných zřejmě jen dramatickými událostmi třicetileté války. Po absolvování filozofie a ukončení vyšších studií totiž nenastoupit úřednickou či jinou civilní kariéru, ale vstoupil do císařské armády, kde sloužil celkem třináct let. Z toho tři roky sloužil v osobním jízdním pluku arcivévody Leopolda Viléma a v jeho řadách se jako kornet účastnil bitvy u Lipska (1642). Krátce nato byl povýšen na poručíka v Colombově pluku a později sloužil pod hrabětem von Serau. Dále byl čtyři roky poručíkem v pluku barona Daria von Neuhauss a pět let zde zastával hodnost rytmistra. Bojoval v bitvě u Jankova (1645), účastnil se také řady obléhání měst i pevností v Českém království i říši a při obraně Prahy proti Švédům roku 1648 byl vážně zraněn. Za tyto zásluhy byl spolu s bratrem Jakobem 8. srpna 1656 povýšen do rytířského stavu s predikátem z Cappeln (von Cappeln) a byl jim polepšen erb, který dříve získali snad od některého z palatinů:
Modro-zlatě čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli se vidí stříbrný jednorožec, ve druhém a třetím je černý polovičný orel. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a modro-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je obrněná ruka držící meč.
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
