Sternové byli židovskou rodinou pocházející z města Zalaegerszeg, centra západouherské župy Zala. Leopold Stern (1818-1886) se tak do poměrně skromných poměrů, záhy se však vypracoval a později byl jedním z nejvýznamnějších rakousko-uherských finančníků. Stal se generálním radou Rakousko-uherské banky a viceprezidentem železniční společnosti dráhy Lemberk-Černovice-Jasy. Díky úzkým stykům s Brunšvickým vévodstvím byl jmenován konzulem tohoto německého státečku ve Vídni a roku 1860 se stal rytířem zdejšího řádu Jindřicha Lva. V monarchii byly jeho zásluhy roku 1874 oceněny titulem císařského rady. Nejvyšším rozhodnutím z 29. listopadu 1878 mu pak císař František Josef I. udělil řád Železné koruny III. třídy, na jehož základě Stern požádal o povýšení do rytířského stavu. Listinou z 21. ledna 1879 získal Leopold Stern predikát rytíř (Ritter von) a erb:
Zlato-červeně čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli je černý kůň ve skoku, ve druhém a třetím dvě stříbrná břevna. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby. Klenotem na pravé s černo-zlatými přikrývadly jsou dvě zavřená křídla – přední černé se zlatou hvězdou, zadní zlaté, na levé s červeno-stříbrnými přikrývadly také dvě zavřená křídla – přední červené se stříbrnou hvězdou, zadní stříbrné. Pod štítem je zlatá páska s černým heslem Justus et tenax.
Leopold rytíř Stern měl z manželství se Sarou Pollakovou syna Richarda (cca 1850-1898), který vystudoval práva a získal doktorát. Krátce po otcově smrti Richard konvertoval. Byl majitelem statku Klammschlössl u jihotyrolského Inninchenu. Richardovou smrtí rod po meči vymřel.
Jäger-Sunstenau, Hanns, Die geadelten Judenfamilien in vormärzlichen Wien, Dissertation zur Erlangung des Doktorgrades an der philosophischen Fakultät der Universität Wien, Wien 1950.
