Alfred Schlossarek se narodil 24. listopadu 1846 v Lanškoruně. Do armády vstoupil 1. září 1865 jako poručík u ženijního pluku č. 1, 1. listopadu 1868 byl povýšen na nadporučíka. K 1. květnu 1870 byl přeložen k ženijnimu ředitelství v Budíně, aby se 1. srpna opět vrátil k 1. ženijnímu pluku. Situace se opakovala 1. listopadu téhož roku, návrat k pluku se odehrál 1. listopadu 1872, kdy byl povýšen na hejtmana 2. třídy. 1. listopadu 1873 se dostává na ženijní ředitelství do Karlsburgu (dnes Alba Iulia), kde získává 1. listopadu 1876 hodnost hejtmana 1. třídy. Poté je 1. června 1878 přeložen k ženijnímu náčelníkovi v Hermannstadtu (dnes Sibiu), 15. listopadu k vojenskému stavebnímu ředitelství tamtéž a 1. listopadu 1879 odchází k vojenskému stavebnímu ředitelství do Vídně. 1. září 1882 je převelen k technicko-administrativnímu vojenskému výboru, 1. května 1885 povýšen na majora a 1. května 1889 na podplukovníka. 2. října 1889 přechází na ženijní ředitelství v Kotoru, 12. srpna 1891 je povolán na říšské ministerstvo války a tam je 1. května 1893 povýšen na plukovníka. 17. dubna 1895 je povolán k pěšímu pluku č. 12., 24. ledna 1896 k pěšímu pluku č. 72. 27. března 1897 je jmenován vojenským stavebním ředitelem v Josefově a 14. září 1899 přebírá stejný post v Innsbrucku. Listinou z 22. prosince 1900 jej císař František Josef I. povýšil za třicetiletou službu v armádě s účastí v boji (1866) do šlechtického stavu, udělil mu titul šlechtic/Edler, predikát von Schlossegg a erb:
V modrém štítě je kulatá stříbrná kvádrovaná věž s cimbuřím o třech stínkách prolomená černou bránou a černou střílnou provázená dvěma hvězdami v horních rozích. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – stříbrnými a modro – zlatými přikrývadly. Klenotem je věž ze štítu, na jejímž cimbuří spočívají dvě zlaté hvězdy.
K 1. prosinci 1901 byl Alfred Schlossarek šlechtic von Schlossegg povýšen na generálmajora ad honorem a penzionován. Zemřel 14. června 1912.
Michal FIALA
