Hönig z Hönigshofu

Roku 1764 si pronajalo konsorcium z řad vzájemně spřízněných židovských obchodníků státní tabákový monopol v českých zemích a v Rakousku. Smlouva byla podepsána v lednu 1765 a přinesla oběma stranám mimořádné zisky. Nepřekvapí proto, že židovští nájemci záhy získali privilegované postavení nejen mezi svými souvěrci, ale i v celé monarchii a že řada z nich byla později odměněna šlechtickým titulem. Největšího věhlasu z celého konsorcia dosáhli bratři Hönigové původem ze západočeské Chodové Plané, kteří nedlouho po podpisu smlouvy odešli do Vídně a založili zde nové obchodní společnosti.
Jedním z bratrů byl Aron Moses (1730-1787). Měl řadu synů, z nichž někteří konvertovali koncem 18. století ke křesťanství. Nejvýznamnějšího postavení dosáhl Leopold (1769-1826), důstojník rakouské armády, jenž svou kariéru zakončil v hodnosti hejtmana. Leopold byl ještě jako praporčík c. k. pěšího pluku knížete de Ligne spolu s bratry Enochem Hermannem, Lazarem a Ernstem 16. srpna 1791 povýšen na základě zásluh svého otce i svých spolu s bratry do šlechtického stavu s predikátem Hönig šlechtic z Hönigshofu (Hönig Edler von Hönigshof) a zároveň byl sourozencům udělen erb:
Dělený a nahoře polcený štít. V pravém modrém poli horního pole leží na zelené půdě na zádech mrtvý lev přirozené barvy, z jehož krvavé tlamy vylétá šest zlatých včel. Levé horní pole je červené se stříbrným kosmým břevnem, ve kterém se vidí čtyři tabákové rostliny přirozené barvy. Ve spodním zlatém poli se vidí kord se zlatým jílcem a záštitou kosmo položený přes šikmo ležící Merkurovu hůl přirozené barvy. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s modro-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí lev přirozené barvy.
Další rodová posloupnost Hönigů šlechticů z Hönigshofu je bohužel značně nejasná. Pravděpodobně posledním členem rodu po meči byl Richard (zřejmě 1875 – zřejmě 1925), c. k. důstojník a vrchní oficiál vojenských staveb.
 
JÄGER-SUNSTENAU, Hanns, Die geadelten Judenfamilien in vormärzlichen Wien, Dissertation zur Erlangung des Doktorgrades an der philosophischen Fakultät der Universität Wien, Wien 1950. ŽUPANIČ, Jan. Židovská šlechta v předbřeznovém Rakousku. Časopis Národního muzea – řada historická, 2006, vol. 175, no. 3-4., s. 97-122.

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com