Původ Georga Hermanna není znám. Víme jen, že jako mladík vstoupil do císařské armády a v jejích řadách se účástnil bitvy u Nördlingenu (1634). Později bojoval proti Turkům jako námořník v řadách johanitského loďstva operující z ostrova Malta. Po odchodu z vojenských služeb se usadil na Novém Městě pražském, kde sňatkem s Annou, vdovou po Petru Gebertovi ze Švarcfelzu, získal dům ve čtvrti sv. Jindřicha čp. 1001 zvaný Na schůdkách či U Mistrů. Hermann se stal novoměstským obecním starším a roku 1640 byl, nepochybně s ohledem na své válečné zkušenosti, jmenován proviantmistrem. Tento úřad zastával i za švédského obléhání města roku 1648, kdy také bojoval v jedné městské setnině jako zástupce poručíka. Za své zásluhy byl 27. prosince 1659 povýšen do šlechtického stavu s predikátem z Hermannsfedu (von Hermannsfeldt) a byl mu udělen erb:
Modrou krokví, na níž se vidí tři zlaté hvězdy, rozdělený štít. Přední pole je červené se stříbrným, korunovaným, doleva obráceným lvem. V zadním zlatém poli je černá korunovaná orlice. Spodní pole je červené s obrněnou rukou držící meč se zlatým jílcem a záštitou. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě proti sobě postavené obrněné ruce, pravá držící meč se zlatým jílcem a záštitou a levá se třemi žitnými klasy, mezi kterými vynikají sluneční paprsky.
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
