Pozdější správce c. k. Ministerstva financí Carl Distler (1817–1889), který se narodil 3. října 1817 v Hagenbergu v Dolních Rakousích, vděčil za svou kariéru administrativním změnám po roce 1849. Podobně jako řada jemu podobných úředníků neurozeného původu začal rychle stoupat v období neoabsolutismu, kdy došlo k zásadní reformě správy Rakouského císařství. Od počátku působil na Ministerstvu financí, kde byl červenci 1851 povýšen z komorního okresního komisaře II. třídy na komisaře I. třídy.
Tehdy působil na daňovém ředitelství Klagenfurtu v Korutanech, ale v dubnu 1853 byl jako finanční rada přeložen na finanční ředitelství do haličského Krakova, kde byl v červenci 1855 přidělen k nově zřízenému zemskému finančnímu ředitelství. V lednu následujícího roku se stal ředitelem tohoto úřadu a byl mu propůjčen titul a charakter vrchního finančního rady.
Následně byl jako sekční rada přeložen na Ministerstvo financí do Vídně a v červnu 1868 byl za vynikající pracovní výkony oceněn titulem a charakterem sekčního šéfa. 28. června 1870 byl na návrh ministerského předsedy Alfreda hraběte Potockého jmenován v jeho vládě (12. dubna 1870–6. února 1871) dočasným správcem tohoto ministerstva a tuto funkci zastával až do nástupu nového šéfa Ludwiga svobodného pána von Holzgethan 5. května téhož roku. Za vynikající pracovní zásluhy prokázané v tomto úřadě mu císař František Josef I. nejvyšším rozhodnutím ze dne 6. května 1870 udělil Řád železné koruny II. třídy. Na jeho základě Distler požádal o šlechtictví.
Listinou ve Vídni 1. července 1870 jej panovník povýšil do stavu svobodných pánů s predikátem svobodný pán/Freiherr von a udělil mu erb erb:
Čtvrcený štít. 1. a 4. červeno–zlatě polceno se zeleným trojvrším, na němž spočívá zlatá koruna zdobená drahokamy, ze které vyrůstá muž v oděvu a čepici s přehrnutým okrajem, obojí střídavých tinktur, a stříbrným límcem držící v pravici zlatý bodlák s dvěma listy. 2. a 3. v modrém zlaté břevno provázené třemi zlatými orlicemi s červeným jazykem (2,1). Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní korunovaná turnajská přílba s červeno–zlatými a modro–zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí červená orlice se zlatým jazykem a se zlatými perisonii na křídlech. Štítonoši jsou dva zlatí gryfové s červeným jazykem na bronzové arabesce, z níž splývá modrá páska se zlatou devizou DURCH ARBEIT ZUM SIEGE.
Později byl baron Distler vyznamenán ještě velkokřížem Řádu Františka Josefa a jmenován tajným radou. Do výslužby odešel na konci října 1887, přičemž mu panovník vyslovil nejvyšší spokojenost. Zemřel 4. prosince 1889 ve Vídni. Měl syna Karla, který byl právníkem, a dceru Hermine, jež se provdala za vládního radu rady generálního ředitelství c. k. státních drah dr. Alfreda svobodného pána von Buschmann.
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
