Šebastián Kristián Zeidler (1620-1689) se narodil roku 1620 v katolické patricijské rodině v západočeském Tachově. Jeho strýc Martin Zeidler bojoval za vlády Rudolfa II. v řadách císařské armády proti Turkům. Bratr Martin byl také císařským vojákem a padl roku 1629 jako desátník kyrysnického pluku Johanna Philippa svobodného pána Hussmanna von Namedi v mantovské válce. Druhý bratr Philipp vstoupil jako prostý voják do Gallasova pluku, krátce nato byl ale povýšen na strážmistra a roku 1634 se vyznamenal v bitvách u Nördlingenu a u Lipska.
Šebastián Kristián se rozhodl pro jinou kariéru. V Praze studoval na filozofické fakultě, v květnu 1641 byl promován bakalářem a v srpnu 1642 se stal magistrem. Následně nastoupil na lékařskou fakultu. Již za Banérova obléhání pražských měst roku 1639 vstoupil do tehdejší studentské legie a členem obnovené setniny se stal také roku 1648, kdy prokázal nevšední odvahu. Po uzavření vestfálského míru odjel na slavnou univerzitu do Padovy, aby zde pokračoval ve studiu. Po doktorské promoci se usadil v Praze, záhy dosáhl mimořádného věhlasu a stal se jedním z nejvyhledávanějších lékařů. Roku 1653 byl jmenován profesorem zdejší lékařské fakulty, několikrát zastával úřad jejího děkana a v letech 1680–1681 byl rektorem Karlo-Ferdinandovy univerzity. Velkou statečnost prokázal za velkého moru roku 1680, kdy jako jediný z lékařů zůstal v Praze a zachránil řadě lidí život.
Za všechny své zásluhy byl dne 5. září 1681 povýšen do českého šlechtického stavu a namísto dosavadního příjmení mu byl udělen predikát z Zeidlern (von Zeidlern) a byl mu potvrzen erb, který již užíval:
Ve stříbrno-červeno-černě dvakrát děleném štítě je zelený vavřínový věnec a v prostředním, červeném poli se vidí dva kosmo položené stříbrné šípy se zlatým opeřením. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-stříbrnými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí, doprava hledící, zeleným vavřínovým věncem korunovaný mladík s modrými nakadeřenými vlasy, v modrém, zlatě přepásaném kabátě se stříbrným límcem a manžetami a s purpurovou šerpou s rozevlátými konci přes pravé rameno k levému boku, který v pravici drží červeno-modře dělený kornetský praporec se dvěma špicemi a levici má zapřenu v bok.
Roku 1685 vykonal spolu se synem, který se také věnoval lékařství, v Praze první demonstrační pitvu od dob Jana Jesenia. Příslušníci rodu jsou v Praze připomínáni ještě koncem 17. století.
------------
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
