Balthasar Zehentner se narodil v Tyrolsku ve velmi rozvětvené šlechtické rodině. Praotcem rodu byl Hannß Zehenntner, důstojník ve službách Karla V. a Ferdinanda I., který roku 1547 získal erb:
Černo-zlatě dělený štít se snopem střídavých barev. Klenotem na kolčí přílbě s černo-zlatými přikrývadly byl vousatý muž ve zlato-černě polcených šatech a s černo-zlatě děleným snopem přes pravé rameno.
Toto privilegium bylo později nepřesně interpretováno jako nobilitace. Je zajímavé, že ačkoli zehentnerovský erb prošel postupem doby značnými změnami, základní podoba klenotu zůstala v podstatě nezměněna a byla společná pro všechny rodové linie.
Hannßův potomek Balthasar studoval od roku 1644 na pražské filozofické fakultě, kterou ale zřejmě nedokončil. Spolu s řadou ostatních kolegů vstoupil roku 1648 do studentské legie a účastnil se bojů proti Švédům. Zpočátku byl svobodníkem sedmého oddílu, ale po vážném zranění desátníka Christopha Andreho Wunsche postoupil na jeho místo. Velkou odvahu osvědčil zvláště v bojích u průlomu v novoměstských hradbách. Dne 5. června 1654 mu císař Ferdinand III. potvrdil zděděný šlechtický stav, rozšířil jeho platnost na Království české a udělil predikát z Rächersdorfu a na Friedeggu (von Rächersdorf und zu Friedegg) a polepšil mu erb:
Zlato-červeně čtvrcený štít. V první a čtvrtém poli je černá korunovaná, ven hledící orlice. Ve druhém a třetím poli je kulatá stříbrná věž s otevřenou branou, třemi okny a třemi stínkami na cimbuří. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a červeno stříbrnými přikrývadly. Klenotem je mezi dvěma černými křídly od kolen rostoucí, doleva otočený mladík ve střídavě ve zlato-černě polceném oděvu, držící v pravé ruce meč se zlatým jílcem a záštitou, v levé pak přes rameno nese černo-zlatě dělený snop obilí.
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační privilegia pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
