Nejvyšším rozhodnutím ze dne 20. listopadu 1901 povýšil císař František Josef I. Josefa Wolfa narozeného roku 1848 ve Vídni, doktora filosofie, sekčního šéfa na ministerstvu vnitra a rytíře Leopoldova řádu, do rytířského stavu. Listinou z 13. května 1902 mu udělil predikát rytíř/Ritter von a erb:
Stříbrný (gotický) štít svisle prorůstá dubový kmen kořenící v červené půdě, jehož holé větve pronikají hlavou štítu (a zasahují za jeho okraje); před kmenem vyrůstá z červené paty zelená rýže, která kmen dvakrát kosmo ovíjí. Na štítě spočívá korunovaná kolčí přílba se zeleno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je hlava a krk vlka přirozených barev s vyplazeným jazykem. Pod štítem se vine stříbrná páska se zlatou devizou SUUM CUIQUE.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 12. září 1906 povolil císař přenést rytířský stav s erbem na jeho adoptivního syna Franze Mayera narozeného roku 1882 ve Štýrském Hradci, okresního komisaře se služebním zařazením u správního soudu. Nejvyšším rozhodnutím ze 7. srpna 1915 bylo Franzi rytíři von Mayer-Wolf povoleno odložit původní příjmení a psát se pouze rytíř Wolf/Ritter von Wolf.
Nejvyšším rozhodnutím z 27. ledna 1917 povýšil císař Karel I. Josefa rytíře von Wolf, skutečného tajného radu a sekčního šéfa na ministerstvu vnitra u příležitosti jeho odchodu na odpočinek do stavu svobodných pánů. Nejvyšším rozhodnutím z 5. května 1917 přenesl panský stav na jeho adoptivního syna Franze rytíře von Wolf. Diplomem daným 11. července 1917 jim polepšil erb:
Polepšení spočívalo v přidání koruny svobodných pánů.
Michal FIALA