Wilhelm Wiener (1828–1890), syn Abrahama Wolfa Wienera (1798–1863) a jeho ženy Rosalie (*1801), se narodil v Praze jako Wolf Wiener. Po absolvování gymnázia odešel roku 1850 do Vídně, kde vystudoval práva. V únoru 1855 konvertoval ve farním kostele sv. Petra a Pavla ve vídeňské čtvrti Erdberg ke katolictví a přijal nové křestní jméno Wilhelm Johann Baptist. Domovskou příslušnost ve Vídni získal roku 1869.
Již od roku 1850 působil s krátkými přestávkami v novinách Fremdenblatt a záhy získal výbornou pověst jako obratný stylista a reportér. Roku 1853 ale vstoupil jako praktikant na dolnorakouské finanční ředitelství, ale záhy se vrátil k redaktorské práci. Po vypuknutí války v Itálii v dubnu 1859 vstoupil jako dobrovolník do armády a již v květnu 1859 povýšen na podporučíka myslivců. O rok později byl na vlastní žádost z vojska propuštěn a novinářskou práci již neopustil.
Roku 1864 stál u zrodu listu Neues Fremdenblatt. Jako známá osobnost a prezident tiskového klubu „Concordia“ ve Vídni se roku 1872 stal členem komise pro Světovou výstavu ve Vídni roku 1873. Za svůj podíl na úspěchu této akce byl nejvyšším rozhodnutím z 27. října 1873 oceněn Řádem železné koruny III. třídy. Na jeho základě požádal o necelé tři roky později o nobilitaci. Listinou z 26. dubna 1876 byl povýšen do rytířského stavu s predikátem rytíř Wiener/Ritter von Wiener a byl mu udělen erb, jehož první (Praha) a čtvrté (Vídeň) pole odkazovalo na města, kde se narodil a žil, druhé na povolání novináře a třetí pak zřejmě na židovský původ:
Červeno-modře čtvrcený štít. V prvním poli se vidí na zelené půdě stříbrný hrad z kvádrovaného zdiva se třemi cimbuřím zakončenými věžemi (prostřední vyšší než krajní), ze kterých krajní mají po jednom okně. Věže vyrůstají za hradbou s cimbuřím proraženou uprostřed černou branou. Ve druhém poli jsou dva zlaté překřížené psací brky, ve třetím pak zlatá hvězda. Ve čtvrtém se vidí stříbrný heroldský kříž. Na štítě stojí dvě korunované turnajské přílby. Na pravé s přikrývadly červeno-stříbrnými jsou zavřená modrá křídla, přední se zlatou hvězdou, na levé s modro-zlatými přikrývadly je obrněná paže držící zlatý psací brk. Pod štítem je zlatá páska s černým heslem QUOD VERUM CENSEO.
Roku 1874 pak byl Wiener zvolen do obecní rady města Vídně. Zde se v roce Roku 1879 se Wilhelm jako obecní rada podílel na přípravě oslav stříbrné svatby císaře Františka Josefa a Alžběty Bavorské.
Wilhelm rytíř Wiener byl od roku 1862 ženatý s Evelinou, dcerou obchodníka Albina Weisse, s níž měl dceru Minu (1862–1865) a syna Karla (*1863), který se stal státním úředníkem. Roku 1894 se ve Feldkirchu oženil s Gabriele baronkou Rodichovou (*1863), dcerou známého c. k. generála a později člena panské sněmovny rakouské Říšské rady chorvatského původu Gabriela von Rodich (1812–1890).
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
------------------------------------
ŽUPANIČ, Jan. Židovská šlechta podunajské monarchie. Mezi Davidovou hvězdou křížem, Praha : Nakladatelství Lidové noviny, 2012.
