Franz Wichodil se narodil roku 1824 v Plumlově. Do armády narukoval 24. února 1844 jako vojín 4. pěšího pluku, 2. dubna 1846 povýšil na svobodníka a 1. listopadu 1846 na desátníka. Od 11. října 1848 slouží u 22. pěšího pluku, od 26. listopadu téhož roku v hodnosti polního šikovatele. Účastnil se vojenské kampaně v Uhrách v letech 1848 a 1849, kde podle vlastních slov bojoval ve dvou bitvách a sedmi menších srážkách. Od 1. září 1850 slouží u četnictva, nejprve jako strážmistr 8. četnického pluku, od 1. února 1851 jako podporučík a od 1. března 1857 jako nadporučík. k 1. listopadu 1858 je přeložen ke 4. pěšímu pluku a k 1. říjnu 1860 k 7. pěšímu pluku, přičemž až do 16. srpna 1860 je současně plukovním adjutantem. Po reorganizaci četnictva nejvyšším rozhodnutím z 28. ledna 1866 je přidělen 1. června 1866 jako adjutant 8. velitelství zemského četnictva, 1. června 1867 je převelen na 5. velitelství zemského četnictva. 1. listopadu 1872 je povýšen na rytmistra 1. třídy a k 2. listopadu 1873 na rytmistra 1. třídy. K 1. říjnu 1877 byl penzionován jako invalida. Císař František Josef I. jej listinou danou ve Vídni 4. září 1878 za více jak třicetiletou službu s účastí v boji povýšil do šlechtického stavu, udělil mu titul Edler, predikát von Mährenau a erb:
Dělený štít. Nahoře ve stříbře je rostoucí červeno – zlatě šachovaná orlice s červeným jazykem. Dole v červeném jsou tři svisle postavené zlaté meče (2,1). Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými a červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě složená, zlato – červeně šachovaná křídla.
Michal FIALA
