JUDr. Josef Wesselý, rodák ze Přísečnice v severních Čechách, působil po promoci roku 1828 jako suplent předmětu směnečného práva ve Vídni, v roce 1831 se stal profesorem v Innsbrucku a roku 1835 byl jmenován profesorem stolice občanského zákoníku na pražské univerzitě. Jako uznávaný právní odborník byl roku 1849 povolán na ministerstvo spravedlnosti, kde se zabýval problematikou nového uspořádání zemských desk a pozemkových knih v Uhrách, Chorvatsku, Slavonsku, poté i v srbské Vojvodině a v Temešvárském banátu. Kariéru zakončil roku 1862 jako ministerský rada na c. k. ministerstvu spravedlnosti. Při příležitosti odchodu do výslužby mu byl nejvyšším rozhodnutím z 24. března 1861 udělen rytířský kříž Leopoldova řádu, na jehož základě v dubnu následujícího roku požádal o nobilitaci.
Rytířský titul s predikátem rytíř Wesselý (Ritter von Wesselý) mu byl udělen listinou z 26. dubna 1862 a jejím prostřednictvím získal také erb, který odkazoval na zásluhy prokázané při reorganizaci uherské administrativy:
Stříbrno-červeně čtvrcený štít. V prvním poli jsou dva zkřížené, červeně převázané liktorské svazky s ven otočenými sekerami, ve druhém sešit shora dolů rozdělený na rubriky, ve třetím poli zpola srolovaná mapa a ve čtvrtém hlava bohyně Minervy ve zlaté přílbě s černým hřebenem a červeném šatě. Na přílbě stojí dvě korunované turnajské přílby s červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem na pravé přílbě je bohyně Themis v bílém šatě a s páskou přes oči držící v pravé ruce vztyčený meč se zlatým jilcem a záštitou a v levé zlaté miskové váhy. Z levé přílby vyrůstá stříbrný dvojocasý lev s červeným jazykem.
Karlův syn Karl koupil roku 1897 od hrabat Harrachů rozlehlé západočeské panství Žinkovy se zámkem, který velkoryse přestavěl v pseudorenesančním slohu. Zakázku provedla firma architektů Ferdinanda Fellnera a Hermanna Helmera, která patřila k nejznámějším v monarchii a specializovala se zejména na stavby divadel (v Praze je jejím dílem Nové německé divadlo, dnešní Státní opera, v Brně pak Městské divadlo Na hradbách, dnešní Mahenovo). Nákladnou přestavbou se ale zadlužil a velkostatek byl po jeho smrti prodán.
