Leopold Eugen Julius Weeger se narodil 11. listopadu 1834 v Brně. 28. srpna 1852 narukoval jako poručík k ženijnímu pluku č. 2, na nadporučíka byl povýšen 5. června 1854. 31. srpna 1855 je převelen k 1. ženijnímu praporu. 31. července 1856 se dostává k ženijnímu ředitelství v Temesváru, 5. února 1859 přechází k ženijnímu ředitelství v Benátkách, kde je 5. dubna 1859 povýšen na hejtmana. 28. února 1861 je umístěn na ženijním ředitelství ve Vídni, 2. listopadu 1866 je přesunut k ženijnímu ředitelství ve Splitu, 4. března 1867 je převelen k opevňovacímu stavebnímu ředitelství na Lisse (dnes Vis), odkud se 25. července 1868 vrací do Splitu a 1. února 1869 k ženijnímu ředitelství do Vídně. Od 1. května 1869 slouží u ženijního výboru, od 1. ledna 1871 působí na vojenské technické akademii. K 1. září 1872 Je umístěn u ženijního pluku č. 1, k 1. květnu 1873 u ženijního pluku č. 2, kde je 1. května 1877 povýšen na podplukovníka. V této hodnosti se 5. dubna 1878 dostává k ženijnímu štábu do útvaru generálního ženijního inspektora, 1. listopadu 1881 získává hodnost plukovníka. Jako velitel je 17. května 1882 přeložen k ženijnímu pluku č. 1, 27. února 1887 se stává velitelem 20. pěší brigády. Na generálmajora je povýšen 1. května 1887. Od 1. dubna 1891 je penzionován s titulem a charakterem polního podmaršálka a odměněn rytířským křížem Leopoldova řádu, do odsloužení 40 let mu scházel rok a pět měsíců. Za války s Itálií v roce 1859 byl během blokády Benátek francouzskou flotilou pověřen opevněním Chioggii a za války s Pruskem si získal zásluhy při budování opevněného ležení ve Vídni, za něž byl oceněn Vojenským záslužným křížem 3. třídy. O povýšení do šlechtického stavu požádal až 18. února 1918. Císař Karel I. mu vyhověl nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. srpna 1918. Diplomem z 8. listopadu 1918 udělil císař Leopoldovi von Weeger čestný titul šlechtic/Edler a erb:
Štít je dělený cimbuřovým řezem. Nahoře ve stříbře je červená hvězda, dole v červeném obrněná paže s mečem, vše zlaté. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí červená orlice se zlatou zbrojí a s červeným jazykem.
12. září 1882 se ve Štýrském Hradci oženil s Karoline šlechtičnou von Schewitz, 23. srpna 1883 se mu v Olomouci narodil syn Paul Josef, který byl v době nobilitace inženýrem a komisařem-adjunktem na c. k. patentovém úřadu.
Michal FIALA
