Adolf Waldmann se narodil 30. listopadu 1864 v Rohrbachu v Horních Rakousích. Do armády narukoval 4. října 1886 v nejnižší hodnosti k praporu zemských střelců č. 6. 18. ledna 1887 je povýšen na závodčího, 1. dubna 1887 ma podmyslivce, 16. července 1887 se stává podmyslivcem titulárním četařem a 1. listopadu 1887 nadmyslivcem. 14. října 1889 nastupuje u zeměbraneckého praporu č. 3 jako kadet zástupce důstojníka. Hodnosti poručíka dosahuje spolu s převelením k praporu zeměbrany č. 30 1. května 1891, 1. května 1895 je povýšen na nadporučíka. 1. října 1901 je přeložen k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 26, kde 1. května 1903 dosahuje hodnosti hejtmana 2. třídy a 1. května 1907 hejtmana 1. třídy. 1. listopadu 1809 je převelen k zeměbraneckému praporu č. 25, 1. srpna 1914 je povýšen na majora a 1. února 1916 na podplukovníka. Po vypuknutí Velké války se v letech 1914 a 1915 podílel na obraně vlasti před Rusy na severním bojišti. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji jej císař Karel I. povýšil nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. ledna 1917 do šlechtického stavu. Listinou danou ve Vídni 23. března 1917 císař udělil Adolfovi von Waldmann titul Edler a erb:
Sníženě dělený štít. Nahoře je ve zlatě rostoucí divý muž s dubovým věncem kolem beder držící v pravé ruce kyj. Dole v zeleném jsou tři zlaté jedlové šišky. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba se zeleno – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí černá orlice se zlatou zbrojí a červeným jazykem.
Michal FIALA
