Josef Waagner se narodil roku 1804 ve Veselí v Čechách. Do armády vstupuje 4. září 1816 jako tambor u 1. pluku polního dělostřelectva. Podkanonýrem se stává 16. října 1820, kanonýrem 1. července 1821, desátníkem 26. září 1828 a šikovatelem 11. července 1847. 1. června 1850 je povýšen na ohněstrůjce a přeložen k 8. praporu pevnostního dělostřelectva. 1. ledna 1851 získává hodnost poručíka a je přeložen k okrsku karlstadtského posádkového dělostřelectva, 1. listopadu 1851 je přeložen ke správnímu okrsku pražského dělostřelectva, kde je 1. dubna 1859 povýšen na nadporučíka. V této hodnosti setrval až do 30. dubna 1867, kdy byl s charakterem hejtmana ad honores penzionován. Se svými jednotkami se roku 1848 účastnil potlačení vzpour obyvatelstva v Praze a ve Vídni a pak tažení proti povstalcům v Uhrách, přičemž, dle žádosti o nobilitaci podané v Terezíně 9. dubna 1875, zvlášť vyzdvihl účast v bitvě u Kápolny. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji jej císař František Josef I. povýšil 16. července 1875 do šlechtického stavu, udělil mu titul Edler, predikát von Waagstroem a erb:
Čtvrcený štít. 1. a 4. v červeném obrněná paže se zlatě lemovanými pláty držící v obrněné pěsti meč se zlatým jilcem a záštitou. 2. a 3. ve zlatě je černé šikmé břevno se zlatou hvězdou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými a černo – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě rozevřená křídla, pravé dělené stříbrno – červeně, levé zlato – černě, mezi nimi hořící granát.
Josef Waagner šlechtic von Waagström měl dva syny, Heinricha (*1842) a Gustava (*1844).
Michal FIALA
