Václav Vyšín byl měšťanem a později radním Starého Města pražského. Ve zdejší Svatolinhartské čtvrti vlastnil dům č. p. 291 U Hořejších v odhadní ceně 3175 kop míšeňských, který roku 1634 zdědil po tchyni Ludmile, vdově po Václavu Hořejším. Roku 1639, za Banérova obležení Prahy, byl nadřízeným úředníků při Karlově mostu. Staral se také o zajištění dodávek dřeva k opevnění města a zajištění bran, přičemž když se nedostávalo z obecního, vypomohl vlastním. Za švédského vpádu roku 1648 obráncům poskytoval vlastní vorové dříví k vybudování palisád, srubů a lešení, půjčoval koně na přepravu materiálu, na svých lodích převážel stráže na malý vltavský (zřejmě Střelecký) ostrov, poskytoval peníze, slad a obilí k obecní potřebě, velké ručnice k lepšímu hájení města a nakonec se sám se svou čeledí zapojil do boje proti nepříteli.
Za tyto služby byl dne 13. listopadu 1652 povýšen do českého vladyckého stavu s predikátem z Klarenburgku a byl mu udělen erb:
Modro-červeně čtvrcený štít. V prvním a čtvrtém poli je zlatá, červenými plameny lemovaná krokev provázená nahoře dvěma stříbrnými hvězdami, dole pak stříbrným půlměsícem. V druhém a třetím poli se vidí stříbrná kulatá věž s cimbuřím prolomená třemi střílnami – kulatou nad dvěma obdélnými. Na štítě stojí korunovaná turnajská přílba s červeno–stříbrnými a modro–zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý korunovaný gryf držící v předních spárech železnou kouli.
Jeho potomkem byl Václav Rudolf, který se v letech 1690–1730 připomíná v dokumentech Starého Města pražského jako přední písař a následně kancléř.
------------
ŽUPANIČ, Jan – FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační listiny pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
