Listinou danou ve Vídni 18. dubna 1541 udělil král Ferdinand I. Blažeji Nožičkovi predikát z Votína a erb:
V modrém štítě je stříbrná zeď s otevřenou bránou a s cimbuřím o pěti stínkách, z něhož vyrůstá stříbrný gryf. Na štítě spočívá kolčí přílba s modro – stříbrnými přikrývadly a s točenicí týchž tinktur. Klenotem je rostoucí stříbrný gryf s pravým křídlem modrým.
Dne 6. dubna 1556 byla ve Vídni vydána další listina, tentokrát pro Václava Šícha, a jejím prostřednictvím mu byl udělen stejný erb a predikát. Dalším diplomem, tentokrát ze 4. května 1556 vydaným ve Vídni získal tentýž znak a přídomek Jiří Diblík.
Blažej Nožička z Votína byl měšťanem Starého Města pražského a zdejším radním. Roku 1548 byl jmenován také radou apelačního soudu. Protože neměl syny, přenesl svůj erb a predikát na své bratry Jiřího, Jakuba, Mikuláše a Jana Kocoury. Tento krok byl potvrzen Maxmiliánem II. 21. dubna 1574.
Neznámější linie Kocourů z Votína pocházela od Jiřího (†1615), který na Starém Městě pražském vlastnil dům U černého kocoura. S manželkou Kateřinou měl tři dcery a syny Jana a Ondřeje, ze kterých otce přežili jen jedna dcera a syn Ondřej. Ondřej Kocour z Votína vyženil s Annou z Cimberka vyženil majetky na Novém Městě pražském a byl zde přijat do rady. Angažoval se na protestantské straně a v roce 1618 se rozhodně postavil na stranu českých stavů. Po porážce povstání byl zatčen a 21. června 1621 na Staroměstském náměstí popraven. Jeho majetek v hodnotě nejméně 4625 kop grošů míšeňských konfiskován. Posledními členy tohoto rodu byly zřejmě jeho dcery Dorota a Anna, které odešly do emigrace.
Kromě výše uvedených větví rodu existovala ještě další. Pocházela od Ondřeje Třídvorského, měšťana královského města Kouřimi. Jemu byl predikát z Votína udělen listinou z 12. září 1575. Zároveň získal erb, který se dílčím způsobem odlišoval od toho, který nosili ostatní rodiny téhož přídomku:
V modrém štítě stříbrná zeď s cimbuřím o pěti stínkách, z níž vyrůstá stříbrný gryf. Hradba je prolomena branou s vytaženou zlatou mříží a otevřenými zlatými vraty na černých závěsech. Na štítě spočívá kolčí přílba s modro – stříbrnými přikrývadly a točenicí týchž tinktur. Klenotem je rostoucí stříbrný gryf.
-------
Fiala, Michal: Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II., in: Heraldická ročenka 1994, s. 30, 35.
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
