Jiří Antonín Vitášek byl měšťanem Nového Města pražského, kde vlastnil řadu nemovitostí. Ve čtvrti sv. Štěpána mu patřily domy č.p. 742 (získán roku 1645; roku 1629 byla jeho cena 600 kop míšeňských) a č.p. 743 (koupen roku 1647 za 150 kop míšeňských), které roku 1651 prodal za 600 zl. Ve čtvrti sv. Jindřicha pak dědictvím po tchýni Esther Losbinerové dříve Češpivové získal čtvrtinu výstavného domu č.p. 1120 zvaného Kaňhovský (též U starých Novomlýnských), jehož zbylé části skoupil roku 1651 za 1100 zl. V době obléhání Prahy Švédy roku 1648 byl hejtmanem novoměstské první setniny obyvatelů, nájemníků a podruhů, kterou nejprve uvedl do náležitého pořádku a později s ní podnikl řadu útoků na nepřátelské pozice, při kterých způsobil Švédům značné škody a získal mnoho zajatců. Po ukončení obléhání byl přijat do novoměstské rady a 10. července 1649 byl povýšen do českého vladyckého stavu s predikátem z Kamzíkové Hory, německy von Gamsenfelß, a byl mu udělen erb:
Ve zlatém štítě se vidí černý korunovaný orel s mečem v pravém a palmovou ratolestí v levém spáru, rozdělený na dvě poloviny červenou špicí, ve které na stříbrném skalnatém trojvrší stojí kamzík přirozené barvy. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo-zlatými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je hlava a krk kamzíka ze štítu mezi zlato-černě a červeno-stříbrně dělenými křídly.
Jiří Antonín Vitášek z Kamzíkové Hory žil ještě roku 1685, kdy zastával úřad rychtáře Nového Města pražského.
ŽUPANIČ, Jan - FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační listiny pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
