Zakladateli rodu, jehož kořeny se nachází v Mladé Boleslavi, byli bratři Samuel a Václav Bonavertura. Václav Bonaventura se usadil na Novém Městě pražském, v jehož Zderazské čtvrti koupil roku 1641 za 1122 zl. dům č.p. 772/b a roku 1646 za 100 kop míšeňských č.p. 772/c, k němuž roku 1652 za 1000 kop míšeňských přikoupil dům čp. 312 U Ševců. Navíc zde v letech 1644–53 vlastnil dům č.p. 606 U Kadečků, který ale později prodal. Stal se také radním písařem Nového Města pražského a po vytvoření měšťanských oddílů byl jmenován poručíkem kompanie tovaryšů všech řemesel na Novém Městě, ale pro jiné povinnosti jemu svěřené se musel této hodnosti vzdát. Roku 1648, po obsazení Malé Strany Švédy, však statečně bojoval v řadách svobodné novoměstské setniny a za prokázanou statečnost byl 31. května 1649 povýšen do šlechtického stavu s predikátem z Trůnu. Roku 1653 je připomínán jako kancléř Nového Města pražského. Potomky Václava Bonaventury byli Šimon, v letech 1686–91 radní Nového Města pražského, a Václav, připomínaný roku 1686 jako písař šestipanského úřadu tamtéž.
Bratr Václava Bonaventury, Samuel, koncem 40. let pravděpodobně studoval na pražské univerzitě, i když na ní imatrikulován nebyl. Po švédském útoku na město roku 1648 vstoupil jako mušketýr do studentské legie, později byl ale novoměstským úřadem povolán do zdejší svobodné setniny vedené Alešem Vratislavem z Mitrovic, v jejíchž řadách setrval až do odtažení nepřítele. Dne 4. června 1649 byl povýšen do českého vladyckého stavu s predikátem z Trůnu. Oběma bratrům byl roku 1649 udělen stejný erb:
V červeném štítě sedí na zlatém královském trůně černá korunovaná orlice se zeleným vavřínovým věncem, uprostřed kterého je zlatá hvězda, na prsou. Na štítě stojí korunovaná kolčí přílba se zlato-černými a červeno-stříbrnými přikrývadly. Klenotem je orlice ze štítu.
ŽUPANIČ, Jan - FIALA, Michal, Praha 1648. Nobilitační listiny pro obránce pražských měst roku 1648, Praha: VR Atelier, 2001.
