Sztankovánszky de Nagylévárd

Listinou danou ve Vídni 13. dubna 1895 císař František Josef I. povýšil do uherského šlechtického stavu Jánose Sztankovánszkyho, císařského radu a lázeňského lékaře v Karlových Varech, spolu se syny Manóem Sándorem Nepomuki Jánosem Makariusem Máriou, Ernőem Jánosem Tassilem Constantinem Juliánem Manóem Máriou a Pálem Jánosem Miksou Manóem Dezsőem vzešlými z manželství s Juliannou Jozefin Borbálou Márií Proskowetz de Proskow et Marstorff, udělil mu predikát nagylévárdi (de/von Nagylévárd) a erb:

Ve stříbrném štítě stojí na zeleném trávníku střelec v červeném šatu se stříbrným opaskem a premováním, s toulcem plným stříbrných šípů na zádech, s dlouhými černými vlasy a knírem, se špičatou červenou, stříbrně lemovanou čapkou se zelenými pery na hlavě, obutý ve žluté holínky, opírající se pravicí o luk. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby s červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenoty: I. rostoucí střelec ze štítu opírající se o luk levou rukou; II. rostoucí zelený drak s červeným jazykem, z jehož hrudi trčí stříbrný šíp. Pod štítem se vine červená páska se stříbrnou devizou AD METAM.

Királyi Könyvek, 69. kötet, 608 oldal; 70. kötet, 76–81 oldal.

 

Michal FIALA

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com