Rudolf Sydor se narodil v Pardubicích 29. srpna 1861. Do armády narukoval 12. září 1879 v nejnižší hodnosti k pionýrskému praporu. 18. srpna 1882 obdržel hodnost titulárního šikovatele, 18. srpna 1883 se stává kadetem-zástupcem důstojníka, na poručíka je povýšen 1. května 1885 a na nadporučíka 1. listopadu 1888. Poté odchází k 1. listopadu 1890 učit na Tereziánskou vojenskou akademii, kde setrvává až do konce léta 1894. Od 1. září 1894 slouží u pionýrského praporu č. 4, v jehož řadách získává 1. listopadu 1894 hodnost hejtmana. K 1. listopadu 1900 je převelen k 2. pionýrskému praporu a k 1. květnu 1908 spolu s povýšením na majora k pionýrskému praporu č. 5. jako jeho velitel. Podplukovníkem se stává 1. května 1912 a plukovníkem 1. listopadu 1914. Po vypuknutí Velké války se se svým praporem účastnil 12. srpna 1914 útoku na Sávu u Klenaku a jejího přeplutí během následujících tří dní, 15. srpna dále budoval most přes Sávu u Šabace, aby ho 24. srpna byl nucen zbořit. 15. září 1914 se podílel na překročení Sávy u Jaraku a na položení mostu. Účastní se vojeských tažení v následujících dvou letech, až je v červnu 1916 přidělen k vojenské generální vládě v Bělehradě. Za více jak třicetiletou službu v armádě s účastí v boji jej císař František Josef I. povýšil nejvyšším rozhodnutím ze dne 31. července 1916 do šlechtického stavu. Diplomem vydaným 7. února 1917 mu císař Karel I. udělil predikát von Šabac a erb:
Štít vlnitě dělen. Nahoře je ve zlatě svisle postavená černá kotva, dole v modrém je stříbrná hvězda převýšená dvěma stříbrnými liliemi. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou dvě složená křídla, přední dělené stříbrno - modře s růží střídavých tinktur, zadní dělené zlato – černě, mezi nimi spočívá obrněná paže držící meč se zlatým jilcem a záštitou.
Michal FIALA
