Stummer de Tavarnok

Listinami danými v Schönbrunnu 24. dubna 1871 povýšil císař František Josef I. na návrh uherského ministra u c. a k. dvora za zásluhy o rozvoj zemědělství a průmyslu a za finanční podporu dobročinných akcí a ústavů Ágostona (Augusta) Stummera narozeného v Brně 31. října 1827, spolu s dcerami Amálií a Augusztou vzešlými z manželství s Borbálou Melchiorovou, a jeho bratra Sándora (Alexandera) Stummera narozeného v Brně 23. července 1831, spolu s dcerami Márií a Alexandrinou vzešlými z manželství s Augusztou Winterovou, velkostatkáře v Nitranské župě, do uherského šlechtického stavu, udělil jim predikát tavarnoki (de/von Tavarnok) a erb:

Ve zlatém štítě je modré kosmé břevno se třemi zlatými hvězdami, nad ním je kráčející černý lev s červeným jazykem, dole pluje doleva po moři přirozená velryba dštící z nozder vodu. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. dvě složená křídla, přední zlaté s černou kotvou, zadní modré, přikrývadla modro – zlatá; II. rostoucí lev ze štítu, přikrývadla černo – zlatá.

Nejvyšším rozhodnutím ze dne 3. prosince 1883 ocenil císař zásluhy Augusta Stummera von Tavarnok o podporu veřejných záležitostí udělením Řádu Železné koruny II. třídy. Za zásluhy o obchod a průmysl ocenil stejným řádem také Alexandera Stummera von Tavarnok, ale až 14. dubna 1884. Na základě řádových statut je listinami danými 20. září 1884 povýšil do rakouského stavu svobodných pánů a polepšil jim erb:

Štít a klenoty zůstaly nezměněny, přibyla koruna svobodných pánů a dva černí lvi s červeným jazykem na bronzové arabesce jako štítonoši.

Listinou danou ve Vídni 6. června 1887 povýšil císař Ágostona Stummera de Tavarnok spolu s oběma dcerami ještě do uherského baronského stavu spolu s potvrzením predikátu a erbu, ale toho bez štítonošů. 30. prosince 1887 Ágoston Stummer baron de Tavarnok adoptoval své zetě Alberta Hardta, manžela dcery Amálie, a Lipóta Jenőho (Leopolda Eugena) Haupta von Buchenrode, manžela své dcery Auguszty. Adopce potvrdil císař listinami danými ve Vídni 7. dubna 1888.

Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ

 

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com