Stransky von Greiffenfels

Stránští ze Stránky a Greifenfelsu odvozují svůj původ od Martina Carla Stránského ze Stránky (1640-1726), vysokého lobkovického úředníka, jemuž byl Leopoldem I. 4. července 1682 udělen rytířský stav dědičných zemí a Svaté říše římské spolu s dalším přídomkem „Greiffenfels“ a polepšen erb, respektive od jeho synů Johanna Jacoba a Martina Josefa Stranskych, kterým byl 28. září 1734 Karlem VI. rytířský titul s predikátem „von Stranka“ potvrzen i pro české země a zároveň udělen zdejší inkolát. Ve 40. letech 19. století byl ale původ všech Stránských od výše uvedených osob státními úřady z důvodu nedostatků v rodokmenu zpochybněn.

Od této chvíle žádný člen rodu nedosáhl konfirmace svého šlechtictví, ba přímo naopak: téměř všem členům rodiny byl úředně odňat. Existují však dvě výjimky, kterým ovšem šlechtický titul nebyl potvrzen, ale nově udělen.

Mezi ně patří i rada vrchního zemského soudu v Praze Felix Stransky (1802-1892). Vystudoval práva a od roku 1850 působil jako kriminální rada v Klatovech. Později se stal radou zemského soudu v Českých Budějovicích, odkud odešel do Prahy. Po 41 letech služby požádal Stransky při příležitosti odchodu do penze roku 1869 c. k. ministerstvo vnitra o potvrzení do té doby užívaného šlechtického stavu s přídomkem „Greiffenfels“ z nejvyšší milosti nebo o nové udělení šlechtického stavu a téhož predikátu. 

Jeho úspěch nebyl důsledkem toho, že by snad konečně doložil rodové šlechtictví, ale přímluvy c. k. ministra spravedlnosti z 8. prosince 1869. Ten zdůraznil, že Stranský 4. prosince 1869 odešel do penze a jako ocenění jeho zásluh o monarchii by doporučoval (pokud nebude možné uznání titulu) nobilitaci. S tímto názorem se ztotožnil i ministr vnitra Carl Giskra. Ve zprávě z 3. ledna 1870 zdůraznil, že se Felixovi Stranskému sice nepodařilo bezchybně dokázat, že by byl potomkem výše zmíněných rytířů Stránských, zcela jistě to ale vyloučit nelze. Proto navrhl panovníkovi povýšit jej ze zvláštní milosti do rytířského stavu s prominutím nobilitačních tax. 14. ledna 1870 František Josef I. předlohu schválil.

Listinou danou ve Vídni 6. února 1872 byl Felixi Stranskému udělen predikát rytíř/Ritter Stransky von Greiffenfels a erb, který se v detailech (klenot) lišil o erbu rytířského rodu Stránských:

V modrém je na stříbrné skále zlatý gryf s červeným jazykem. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby s modro – zlatými přikrývadly. Klenoty: I. dva rohy, pravý dělený modro – zlatě, levý opačně, mezi  nimi rostoucí gryf ze štítu. II. dvě složená křídla, přední dělené zlato – modře, levé opačně, mezi nimi červeně převázaný liktorský svazek.

Felix rytíř Stransky von Greiffenfels zemřel 15. října 1892 ve Štýrském Hradci. Jeho syn Felix se stal c. a k. důstojníkem dělostřelectva, dcera se provdala za advokáta Schlossera.

Jan ŽUPANIČ - Michal FIALA


Zdroj:

Jan Županič – Michal Fiala – Pavel Koblasa: Šlechtický archiv c. k. ministerstva vnitra. Erbovní listiny Národního archivu, Státního oblastního archivu v Praze, Archivu Hlavního města Prahy (dodatky), Archivu Národního muzea (dodatky). Praha 2014, s. 226-231, 791-792, 1013.

 

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com