Sommer von Sommerode

Albin Sommer (1859–1923) se narodil roku 7. února 1859 v Klagenfurtu. Do armády vstupuje v nejnižší hodnosti 16. února 1876 k pěšímu pluku č. 7. 26. srpna 1876 se stává titulárním svobodníkem, 16. března 1878 titulárním desátníkem, od 18. srpna je kadetem titulárním desátníkem, 15. listopadu 1878 kadetem titulárním šikovatelem a 1. ledna 1879 kadetem důstojnickým zástupcem.

Poručíkem byl jmenován 1. listopadu 1879. V této hodnosti je 6. května 1885 převelen k pěšímu pluku č. 27, v jehož řadách se 1. listopadu 1891 stává hejtmanem 2. třídy. 1. května 1892 se dostává k pěšímu pluku č. 49 a 1. července 1892 k pěšímu pluku č. 47, u nějž 1. dubna 1894 získává hodnost hejtmana 1. třídy. 13. července 1895 je přeložen k zeměbraně, k pěšímu pluku č. 4. Dne 1. října 1899 přechází k zeměbraneckému pluku č. 28 a 16. listopadu 1903 k zeměbraneckému pluku č. 16., kde získává 1. května 1904 hodnost majora. 26. dubna 1906 je přemístěn k zeměbraneckému pěšímu pluku č. 24 a tam je povýšen 1. listopadu 1908 na podplukovníka a 1. listopadu 1911 na plukovníka. V této hodnosti slouží až do 31. ledna 1912, kdy je jakožto invalida penzionován. Po vypuknutí Velké války je na vlastní žádost ke 14. září 1914 aktivován jako plukovník a velitel zeměbraneckého pěšího pluku Graz č. 3, ale již 20. října 1914 onemocněl a 31. prosince 1914 je opět poslán na odpočinek. Během své kariéry se účastnil okupace Bosny a Hercegoviny roku 1878 a po své reaktivaci roku 1914 operací proti Rusku. Před válkou byl Sommer oceněn Vojenským záslužným křížem a Vojenskou záslužnou medailí (Signum laudis), která mu byla po zapojení do bojů udělena podruhé, tentokrát na tzv. válečné stuze Vojenského záslužného kříže.

Na základě více než třicetileté služby Sommer v březnu 1916 požádal o povýšení do šlechtického stavu. Podle stávajících předpisů předložil ke schválení tři predikáty, největší zájem měl ale o první: Sommerode. Uvedl, že tak činí na přání své 78leté tchýně, vdovy po plukovníkovi Josefu Mérode de Treslong, aby tak nezaniklo slavné jméno důstojníků rakouské armády. Zároveň do navrženého erbu vložil některé prvky tchánova znaku.

Císař František Josef I. jeho prosbě vyhověl a nejvyšším rozhodnutím ze dne 13. října 1916 jej do šlechtického stavu povýšil. Listina byla ale vydána již jménem císaře Karla I. dne 22. února 1917. Jejím prostřednictvím Albin Sommer získal čestný titul šlechtic/Edler, predikát von Sommerode a erb:

Červeno-modře čtvrcený štít. V prvním poli v patě štítu stoupá od levého okraje zelená hora a na ní je stříbrný lev s červeným jazykem. Ve druhém a třetím poli zlatá hradba o třech stínkách převýšená ve druhém poli zlatým půlměsícem rohy do středu štítu, ve třetím třemi zlatými hvězdami (1,2). Ve čtvrtém poli stojí na zlaté kouli stříbrný pštros držící v pravé noze před sebou zlaté kladivo na dlouhém topůrku. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno–stříbrnými a modro – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou tři pera, červené, zlaté a modré.

Ještě během války, 10. května 1918, byl Sommer ještě jednou vyznamenán, když jej císař jmenoval titulárním generálmajorem. Zemřel 9. března 1923 ve Vídni na následky válečných útrap, ze kterých se nikdy nezotavil.

 

Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ

 

Autorem jednotlivých medailonů (není-li pod textem uvedeno jinak), je Jan Županič, kresby erbů jsou prací Michala Fialy. Pod texty jsou uvedeny odkazy na literaturu s výjimkou základních genealogických příruček. Pokud není u jednotlivých rodů literatura zmíněna, vycházel autor jen z originálních archivních materiálů uložených v Národním archivu v Praze (fond Ministerstvo vnitra Vídeň, Šlechtický archiv) a v Allgemeines Verwaltungsarchiv ve Vídni (fond Adelsarchiv).  

Případné dotazy směřujte na kontaktní e-mail: novanobilitas@gmail.com