Ernst Seidler (1862–1931) se narodil ve Schwechatu v Dolních Rakousích jako syn soudce Stephana Seidlera a Josefy Eleonory rozené Reimannové. Pozdější předlitavský premiér nebyl (jako ostatně naprostá většina rakouských ministrů) politikem, ale státním úředníkem. Po absolvování vídeňské univerzity, kde získal roku 1887 titul doktora práv, a krátké praxi u finanční správy nějaký čas pracoval jako sekretář obchodní komory ve štýrském Leobenu a vyučoval národní hospodářství na zdejší báňské akademii. Roku 1900 však přijal místo na Ministerstvu zemědělství, kde vedl obchodně-politický odbor. Roku 1908 byl povýšen na ministerského radu (V. hodnostní třída) a o rok později na sekčního šéfa (IV. třída). Byl vynikajícím znalcem obchodního práva s mimořádnými zásluhami o monarchii, členem státní zkušební komise pro právní dějiny a státní vědy ve Vídni a komise pro třetí státní zkoušku na zdejší vysoké škole zemědělské a řádným profesorem Vídeňské univerzity a jako takový byl opakovaně vyznamenán: rytířským křížem Řádu Františka Josefa a Leopoldova řádu a Řádem železné koruny II. třídy.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 7. února 1916 jej pak císař František Josef I. povýšil do rytířského stavu. Listinou danou ve Vídni 28. dubna 1916 mu byl udělen predikát rytíř/Ritter Seidler von Feuchtenegg a erb:
Čtvrcený štít. 1. a 4. v modrém je stříbrně oděný horník s černou čapkou a černou hornickou zástěrou držící pravou rukou oklestěný smrček se zeleným vrcholkem, v levici hornické kladivo a hornickou motyku, kterou má položenou přes rameno. 2. a 3. v červeném je na zeleném trávníku zelená hora, z jejíhož vrcholku tryskají čtyři vodní proudy a dopadají do modré řeky protékající kolem úpatí. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. rostoucí horník ze štítu s předměty v prohozených rukách, přikrývadla modro – stříbrná; II. dvě rozevřená, stříbrno – červeně dělená křídla, přikrývadla červeno – stříbrná.
Dne 1. června 1917 byl ve vládě Heinricha hraběte Clam-Martinice jmenován ministrem zemědělství a po Clam-Martinicově demisi se 23. června 1917 stal rakouským ministerským předsedou. Usiloval přitom o reformu Rakouské části monarchie, jejímž základem se mj. měly stát národnostně vymezené kraje při současném zachování hranic korunních zemí. Po ztrátě podpory v Poslanecké sněmovně musel 25. července 1918 rezignovat.
Po skončení války a vzniku Rakouské republiky, kde byla šlechta zrušena, přijal jméno Seidler-Feuchtenegg. Byl činný v oblasti bankovnictví a průmyslu a věnoval se také vědě. S manželkou Theresií (1865–1950) měl dcery Almu (1899–1977), která se později stala slavnou rakouskou herečkou, a Elfriede a syna Ernsta (1888–1958), jenž později zastával funkci generálního ředitele Rakouských spolkových drah (Österreichischen Bundesbahnen).
Michal FIALA – Jan ŽUPANIČ
------------------------------------
Jan Županič, Habsburská šlechta. Proměna elit podunajské monarchie v dlouhém 19. století, Praha 2023.
