Listinou danou v Schönbrunnu 2. července 1884 císař František Josef I. povýšil lékaře Ferencze Schwartzera (*Babarc, 24. listopadu 1818, +Budapešť, 2. března 1889) královského radu, soukromého docenta a ředitele a majitele ústavu pro duševně a nervově choré v Budapešti založeného roku 1852, spolu se synem Ottóu a dcerou Irmou vzešlými z manželství s Annou Klammer, do uherského šlechtického stavu, udělil mu predikát babarczi (de/von Baabrcz) a erb:
Ve štítě je zlaté kosmé břevno provázené nahoře v černém zlatou hvězdou, dole v červeném zlatou lilií. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a červeno – zlatými přikrývadly. Klenotem je rostoucí černá orlice s červeným jazykem.
Nejvyšším rozhodnutím ze dne 23. října 1909 císař František Josef I. povýšil Ottó Schwartzera de Babracz, člena panské sněmovny, dvorního radu a vrchního kurátora Společnosti uherského červeného kříže, do uherského stavu svobodných pánů. Listinou danou ve Vídni 17. února 1910 ho vyzvedl mezi magnáty a polepšil mu erb:
Štít zůstal nezměněn. Na štítě spočívá koruna svobodných pánů a na ní dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. původní klenot, přikrývadla černo – zlatá; II. dvě složená černá křídla, na předním červený volný kříž, přikrývadla červeno – zlatá.
Királyi Könyvek, 68. kötet, 578-581 oldal; 72 kötet.32, 33, 157-160 oldal.
Michal FIALA