Gustav Schlesinger se narodil 18. července 1870 v Litoměřicích. Na vojnu byl odveden 18. července 1887 k praporu pěších myslivců č. 4. Jako kadet-důstojnický zástupce byl vybrán do zákopnického pluku, kde byl 1. listopadu 1891 povýšen na poručíka. Od 1. září 1895 do 31. srpna 1899 učil na zákopnické kadetní škole v hodnosti nadporučíka, poté byl převelen k zákopnickému praporu č. 8. Od 1. listopadu 1901 působil jako generální zákopnický inspektor, od 1. května 1902 v hodnosti hejtmana, a to až do konce října 1910. Velké války se účastnil od jejího vypuknutí v severní části východní fronty, zvláštní zřetel byl ministerstvem války věnován jeho účasti při květnové ofenzivě 1915, která je také jako jediná konkrétně zmíněna v dobrozdání k Schlesingerově žádosti o povýšení do šlechtického stavu. 1. září 1915 byl povýšen na podplukovníka, funkčně byl zařazen jako štábní důstojník technických skupin při 46. střelecké divizi. Nejvyšším rozhodnutím z 12. října 1917 jej císař Karel I. povýšil do šlechtického stavu za více jak třicet let služby s účastí v boji. Listinu Schlesinger získal až 16. února 1918. Mezitím došlo (od 1. února 1918) k reorganizaci ženijních praporů a jejich přejmenování ze zákopnických na sapérské a z 2. praporu se stal 50. V listině byl Gustavu Schlesingerovi udělen titul Edler, predikát von Kirchwehr a erb:
V modrém štítě vyniká z vody v patě štíu snížená zlatá kvádrová zeď s cimbuřím o sedmi stínkách, zpoza níž vyniká stříbrný kostel prolomený třemi černými okny vedle sebe s červenou střechou, na jejímž levém konci je zlatý křížek, vpravo je přistavěna věž s červenou cibulovitou střechou zakončenou zlatým patriarším křížen prolomená dvěma černými okny pod sebou; kostel v horním levém rohu provázen zlatou hvězdou. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – zlatými přikrývadly. Klenotem jsou dvě otevřená modrá křídla, každé se třemi zlatými břevny, mezi nimi je zlatá kotva.
Michal FIALA
