Robert Scheriau se narodil roku 1839 v Klagenfurtu. Do armády byl odveden 16. května 1859 v nejnižší hodnosti k pěšímu pluku č. 7. 13. července 1859 je povýšen na poručíka 2. třídy, 1. května 1866 na poručíka 1. třídy, 1. května 1871 se stává nadporučíkem. 1. srpna 1877 přechází k zemskému obrannému velitelství v Innsbrucku. Od 12. listopadu 1877 přechází z řad vojska do řad zeměbrany a slouží v praporu zemských střelců č. 1. K 1. prosinci 1877 se vrací na zemské obranné velitelství, kde je postupně povýšen na hejtmana 2. třídy (23. září 1878) a hejtmana 1. třídy (1. listopadu 1880). V této hodnosti slouží od 16. prosince 1880 u praporu zemských střelců č. 21, od 1. května 1884 u praporu zemských střelců č. 24, od 2. října 1884 u praporu zemských střelců č. 25. Na majora je povýšen 1. listopadu 1888, 21. dubna 1892 je převelen k praporu zemských střelců č. 1, 1. listopadu 1892 je povýšen na podplukovníka. 1. února 1895 se stává velitelem pěšího pluku zeměbrany č. 6 a 1. listopadu 1895 je povýšen na plukovníka. Podílel se na taženích do Itálie v roce 1859 a 1866, při prvním se účastnil bitvy u Solferina, při druhém u Custozzy, pak ještě v roce 1869 podstoupil 8 bojů a 4 šarvátky při potlačování povstání v jižní Dalmácii. Za více jak třicet let služby v armádě s účastí v boji s nepřítelem jej císař František Josef I. povýšil 20. října 1896 do šlechtického stavu, udělil mu titul Edler, predikát von Kranichshain a erb:
Polcený štít. Vpravo ve zlatě stojí jeřáb přirozených barev držící v pravé noze zvednutý meč se zlatým jilcem a záštitou. Vlevo v modrém je stříbrné břevno provázené třemi stříbrnými hvězdami (2,1). Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s černo – zlatými a modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí stříbrný kůň s červeneou uzdou.
Michal FIALA
