Listinou danou v Praze 8. února 1544 udělil král Ferdinand I. Jiřímu Komedkovi, Petru Velikému a Václavu Stříbskému predikát z Rovin a erb:
Z oblaku v patě modrého štítu vyniká obrněná paže držící zlatého hada s červenou korunou, který se ovíjí kolem paže. Na štítě spočívá kolčí přílba s červeno – zlatými a modro – zlatými přikrývadly a s točenicí týchž tinktur. Klenotem je vynikající paže ze štítu.
Vnuci Jiřího Komedka Vilém, Jindřich a Jiří Vilém přijali k erbu staroměstského měšťana Karla Trubku, což potvrdil Rudolf II. listinou ze dne 27. února 1589. Stejný erb a predikát udělil Ferdinand I. 24. dubna 1557 Václavu Kamarýtovi, královskému rychtáři Nového Města pražského. K erbu Václava Kamarýta z Rovin byl přijat staroměstský měšťan Pavel Prokop, což bylo potvrzeno Rudolfem II. 3. října 1595. Tentýž erb, ale s korunou místo točenice, a přídomek získali 26. listopadu 1594 i Jan a Jinidřich Kamarýtové a Jan Rohozenský.
Vnuk Pavla Prokopa z Rovin, JUDr. Pavel Prokop Xaverius Tauffer, zemský advokát a hofrychtéř věnných měst, byl 3. srpna 1679 Leopoldem I. povýšen do českého rytířského stavu s predikátem z Rovin a erbem, odkazujícím na erb jeho děda.
Fiala, Michal, Tři studie k české renesanční heraldice (Znaky měšťanů Starého Města pražského ve světle Salbuchů) II., in: Heraldická ročenka 1994, s. 37, 41.
Michal FIALA
