Felix Rosenauer se narodil 6. dubna 1865 v Českých Budějovicích, kam byl také příslušný. Do armády vstoupil jako poručík 18. srpna 1886 k pěšímu pluku č. 40. U tohoto pluku získává 1. května 1890 hodnost nadporučíka a 1. května 1897 hejtmana. 1. srpna 1897 je převelen k pěšímu pluku č. 75, 1. května 1908 je jmenován velitelem vojenského cvičiště ve Starých Benátkách. Od 1. května 1909 opět slouží jako důstojník 75. pěšího pluku, K 1. březnu 1910 je převelen k pěšímu pluku č. 91, v jehož řadách získává 1. května 1910 hodnost majora a 1. listopadu 1913 podplukovníka. Od 11. února 1914 do 26. července 1914 učí na Tereziánské vojenské akademii, pak přechází k pěšímu praporu č. 88, odkud se vrací na akademii 1. října 1914. Tam je též 1. září 1915 povýšen na plukovníka. 21. července 1916 je přidělen k okresnímu etapnímu velitelství v Maramarosszigetu (dnes Sighetu Marmației, Rumunsko), z něhož odchází k 1. prosinci 1917 na odpočinek. Reaktivován je 4. ledna 1918 a přidělen k vojenskému velitelství ve Vídni. Za více jak 30 let služby v armádě jej císař Karel I. nejvyšším rozhodnutím ze dne 25. dubna 1918 povýšil do šlechtického stavu. Listinou ze dne 3. července 1918 byl Felixi von Rosenauer udělen erb:
Dělený štít. Nahoře v červeném je mezi dvěma stříbrnými kůly stříbrná růže se zlatým semeníkem a zlatým kalichem. Dole v modrém je zelené trojvrší, jehož úpatím napříč protéká přirozená řeka. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s červeno – stříbrnými a modro – stříbrnými přikrývadly. Klenotem jsou tři pera, červené, stříbrné a modré.
Michal FIALA
