Moriz Rohmann se narodil roku 1816 ve Weinhausu v okrese Hütteldorf v Doních Rakousích. Do armády vstoupil 15. února 1834 jako vojín ex propriis k pěšímu pluku Hoch- und Deutschmeister č. 4. 16. března 1834 je přeložen k pěšímu pluku Erzherzog Ludwig č. 8 jako kadet. 1. března dosahuje hodnosti fendrycha, 1. listopadu 1838 podporučíka 2. třídy a 29. května 1842 podporučíka 1. třídy. 8. února 1847 je převelen k pěšímu pluku Freiherr von Koudelka č. 40. spolu s čímž je povýšen na nadporučíka. 10. března 1849 dosahuje hodnosti místokapitána a od 16. prosince 1849 je hejtmanem. Na majora je povýšen po bezmála deseti letech 4. září 1859. Za dobu své služby se účastnil italských tažení v letech 1849 a 1859. Vyznamenal se v bitvě u Solferina 24. června 1859, kdy nejprve zachránil zástavu 1. praporu svého pluku a poté byl při útoku na Medole zraněn do nadloktí a do nohy. Jeho statečnost ocenil císař František Josef I. kabinetním listem ze dne 17. srpna 1859, jímž mu udělil Řád Železné koruny III. třídy. Na základě tohoto řádu jej císař listinou danou ve Vídni 14. června 1860 povýšil do rytířského stavu, udělil mu predikát Ritter von a erb:
Pod modrou hlavou se třemi zlatými hvězdami je ve stříbře šest černých turnajových kopí ve skupinách po třech vedle sebe navzájem zkřížených. Na štítě spočívají dvě korunované turnajské přílby. Klenoty: I. dvě složená modro – stříbrně dělená křídla nahoře se třemi zlatými hvězdami vedle sebe, přikrývadla modro – zlatá; II. rostoucí stříbrný lev s červeným jazykem, přikrývadla černo – stříbrná.
17. května 1854 se oženil se slečnou Rosalií šlechtičnou von Menningen, s níž měl syny Adolfa Morize (*Olomouc, 30. září 1857) a Rudolfa (*7. ledna 1859) a dceru Margarethu Rosalii Josefu Karolinu Marii (*Štýrský Hradec 15. června 1856).
Michal FIALA
