Listinou danou v Madonně di Campiglio 10. července 1894 povýšil císař František Josef I. Antala Ratkoviće, penzionovaného plukovníka, za 39 let služby v armádě s účastí na taženích v letech 1848, 1849, 1859 a 1866, spolu se syny Adolfem Lipótem Miklósem, Claudiusem Györgyem Jánosem, Antalem Ferenczem Vinczem a Mariusem Ágostem Péterem a dcerami Jozefou Aurelií Ernesztinou provdanou za Frigyese Zellera, Leopoldinou Antonií Francziskou provdanou za Jánose Oreškoviće, Ernesztinou Márií Stefánií, a Márií Aurelií Margit provdanou za Károlye Mandla vzešlými z manželství se Silvií Antonií Leopoldinou Benda, do uherského šlechtického stavu, uděluje jim predikát modrusi (de/von Modrus) a erb:
Dělený štít. Nahoře v modrém vyniká z vody skála a na ní stojí zřícenina věže prolomené dvěma okny, provázená vpravo zlatou hvězdou, vlevo stříbrným půlměsícem. Dole červeno – stříbrně šachováno na čtyřiadvacet polí. Na štítě spočívá korunovaná turnajská přílba s modro – stříbrnými a červeno – stříbrnými přikrývadly. Klenotem je rostoucí zlatý gryf s červeným jazykem držící v pravém pařátu meč se zlatým jilcem a záštitou.
Királyi Könyvek, 69. kötet, 505, 559-563 oldal.
Michal FIALA
